Po schválení reformy trestního zákoníku již není premiér Katalánska Puigdemont stíhán za vzpouru, ze které byl obviněn v roce 2017 po vyhlášení referenda za nezávislost Katalánska na Španělsku.
V sobotu nástupnická rada slavnostně prohlásil Karla III. za nového britského panovníka. V neděli tento akt absolvují i zákonodárné sbory Skotska, Severního Irska, Walesu, Austrálie a Nového Zélandu.
Tisíce lidí ve Walesu protestovali za nezávislost. Wales je sice spojen s Anglií už několik set let, ale i zde lidé začínají tuto unii zvažovat. Hlavně pak kvůli hnutí za nezávislost ve Skotsku.
Milosti mohou vstoupit v platnost teprve poté, co je svým podpisem definitivně stvrdí král Felipe VI. a co je potvrdí nejvyšší soud. To se však považuje pouze za formalitu.
Nejdůležitějším hlasováním byly volby 129 poslanců zemského parlamentu ve Skotsku. Rozhodující většinu, tedy téměř polovinu křesel, získali nacionalisté strany SNP zemské premiérky Nicoly Sturgeonové.
„Může nastat situace, že ve Skotsku opět vládne jasnou většinou SNP, která se snaží dosáhnout referenda, ale britská vláda to nedovolí. A pak budeme mít politický problém,“ myslí si politolog Carman.
Separatistické tendence v Británii zesílily mimo jiné v souvislosti s výsledkem referenda z roku 2016, ve kterém se občané vyjádřili pro odchod země z EU.
Zatím osm tisíc lidí se podle španělské televize RTVE shromáždilo na Katalánském náměstí v centru Barcelony, demonstrace se konají i na dalších místech tohoto města s 1,6 milionu obyvatel.
Bývalý katalánský vicepremiér Oriol Junqueras dostal za referendum o nezávislosti 13 let vězení, píše Reuters. Tresty dostali i další exministři jeho vlády.
Referendum o nezávislosti Skotska se konalo v roce 2014, 55 % voličů se v něm vyslovilo pro setrvání ve Spojeném království, hlasování se zúčastnilo 85 % oprávněných voličů.
Celkem 18 politiků je obviněno kvůli schválení zákonů regionálním parlamentem. Zákony údajně odporují španělské ústavě, a to kvůli uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska.
Němečtí státní zástupci požádali vrchní zemský soud ve Šlesvicku-Holštýnsku, aby vydal katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta do Španělska, kde čelí obžalobě ze vzpoury a zpronevěry peněz.
Katalánský parlament ve čtvrtek odmítl návrh radikálních separatistů, kteří chtěli potvrdit říjnovou deklaraci nezávislosti, kvůli níž převzala správu nad Katalánskem španělská vláda.
Nezávislost může Katalánsko přijít draho. Už teď má nejistota negativní dopad na ekonomiku. Dění v regionu ovlivňuje chování investorů a projevuje se i nižším zájmem turistů.
Španělská vláda v sobotu oznámí, jak bude vypadat omezení autonomie Katalánska. Madrid zřejmě převezme kontrolu nad katalánskými financemi a bezpečnostními složkami.
Kde jsou kořeny moderního katalánského separatismu a jaké jsou scénáře Madridu a Barcelony? Server iROZHLAS.cz o situaci v Katalánsku mluvil s ibero-amerikanistou Radkem Bubnem.
Ochromená doprava, zavřené školy, podniky i památky. Tak vypadá celonárodní stávka v Katalánsku, kterou vyhlásily odbory a vlastenecké spolky na protest proti policejnímu násilí.
Náročné dny má za sebou předseda katalánské vlády Puidgemont. Policie při referendu vyklidila desítky volebních místností, včetně té, ve které měl odvolit. Jeho plán B připomíná úryvek z románu.
Tisíce lidí v pondělí demonstrovaly v Barceloně i dalších katalánských městech svůj odpor k policejnímu násilí. Evropská komise vyzvala španělskou i katalánskou vládu k návratu k dialogu.
Policie v Barceloně a dalších městech zavírala volební místnosti, proti demonstrantům použila i gumové projektily. Madrid referendum označuje za neústavní.
