Rusko zahájilo sbližování s Tálibánem po teroristickém útoku Islámského státu na koncertní sál v Moskvě vloni v březnu. Tálibán totiž považuje Islámský stát za úhlavního rivala.
Tři velmi osobní portréty – a příběh jedné země uvržené do nekonečného boje. V pravidelné soutěži webu iROZHLAS.cz tento týden hrajeme o reportážní knihu Afghánci.
Tvář zakrýt a jazyk za zuby. Ženy mají v Afghánistánu čím dál méně práv. Tálibán je krutý, už zavedl i bičování a kamenování. Zmůže s tím něco mezinárodní společenství?
Kromě nařízení o ženském hlasu čelí Afghánky dlouhodobému utlačování ze strany Tálibánu. Nesmějí například cestovat dál od domova bez mužského doprovodu nebo studovat po první menstruaci.
Ženy mají rovněž nařízeno mít po celou dobu na veřejnosti zahalenou tvář a tělo, aby nepodlehly svodům nebo samy nesváděly. Je jim také zakázáno dívat se na muže, kteří nejsou členy rodiny, a naopak.
Ministerstvo rovněž uvedlo, že za poslední rok zničilo 21 328 hudebních nástrojů a zabránilo prodeji tisíců „nemorálních a neetických“ filmů na internetu.
Youtubeři často ve videích pouze převypráví, co jim řeknou místní průvodci. Ti podle neziskových organizací často nešíří kontext událostí, ale pouze vládní narativ.
„Můj otec a bratr pracovali s českou armádou v Afghánistánu. Měli jsme také vlastní podnik a život byl dobrý, než vládu převzal Tálibán a museli jsme utéct,“ říká Safa.
Mladé Afghánky, které byly zatčeny za nesprávné nošení hidžábu, tvrdí, že byly ve vazbě vystaveny sexuálnímu obtěžování. Tyto zprávy se objevily jen několik dní před summitem OSN o Afghánistánu.
Podle úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí patří Afghánistán k zemím nejhůře postiženým důsledky klimatických změn a je zároveň nejméně schopen na takové události reagovat.
„Je to země, která s námi sousedí. Tak či onak s nimi (tálibánci) komunikujeme,“ sdělil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jaké konkrétně palčivé otázky musí Rusko s Tálibánem probírat, neupřesnil.
Islamistické hnutí Tálibán již dříve sdělilo, že pro vyšší vzdělávání dívek je zapotřebí vytvořit určité podmínky. V tomto ohledu ale nebyl zaznamenán žádný pokrok, podotkla agentura AP.
Podezření padá na skupinu napojenou pravděpodobně na teroristickou organizaci Islámský stát-Chorásán. To je afghánská větev hnutí Islámský stát, která bojuje proti hnutí Tálibán.
„Rusko se určitě bude pokoušet hrát roli mírotvorce. Představitelé ruského státu trpí tím, že vliv USA na Blízkém východě je neporovnatelně větší než vliv Ruské federace,“ vysvětluje Tomáš Glanc.
Vládu Tálibánu v Afghánistánu zatím oficiálně neuznala žádná země. Zda jmenování čínského velvyslance v Kábulu znamená krok k uznání, zatím Peking nepotvrdil.
Noví vládci Afghánistánu před dvěma lety vyhlásili vznik Islámského emirátu Afghánistán. Ten dosud žádný jiný stát na světě neuznal. Navíc většinou nestáhli diplomaty vyslané předchozím režimem.
Tálibán drží nad vodou strádající ekonomiku, přestože mezinárodní společenství Tálibán neuznává. V druhém roce vlády Tálibánu však přibylo mnohých zákazů pro afghánské ženy a dívky.
Shromáždění pořádané stranou JUI-F maulány Fazlúra Rahmána se konalo na okraji města Chár a byly na něm stovky lidí. Po výbuchu zůstali na zemi mrtví, zakrvácení zranění, převrácené židle.
Protest několika desítek žen začal ve středu ráno v hlavním městě a trval až do odpoledních hodin, kdy proti němu zasáhly bezpečnostní složky vodním dělem a střelbou do vzduchu.
Přestože se depresivní a sebevražedné sklony afghánských dívek objevují čím dál častěji, úřady ovládané Tálibánem statistiku sebevražd nevedou. Rodiny je ale také často kvůli stigmatu ani nehlásí.