„Objevují se nové nemoci a nová očkování. Lidé mají pocit, že vakcíny byly vyvinuty příliš rychle,“ tvrdí Andrea Pokorná, autorka výzkumu a přednostka Ústavu zdravotnických věd Masarykovy univerzity.
Rozhodnutí organizace je reakcí na událost z pátečního odpoledne, kdy ozbrojení muži vnikli do nemocnice, z operačního sálu vyzvedli postřeleného muže a zabili ho střelou do hlavy.
„Německá strana je tomu nakloněná. Čekají nás další jednání s představiteli nemocnice v Selbu a v Marktleuthenu,“ plánuje místostarosta Aše Matala. Jazykové bariéry se nebojí, v Německu pracují Češi.
Jen loni v listopadu čekalo na pohotovostních odděleních téměř 38 tisíc pacientů na vyšetření déle než 12 hodin, zatímco v listopadu 2021 to bylo 10,5 tisíc nemocných.
Do údajů pacientů má vidět víc lidí, to je téma Deníku N. A u Vrbětic má vzniknout továrna na ruční granáty, píše Právo. Více se dočtete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Podle ředitele sekce informačních a komunikačních technologií ministerstva by lidé mohli v aplikaci využít službu očkovacího průkazu a službu zasílání zpráv pro relevantní informace ze zdravotnictví.
Šestadvacetiletý člen Lékařů bez hranic do rodného města jezdí jen příležitostně. Pracuje téměř neustále. To je pro něj také nejtěžší: „Po konci směny nemůžu jít domů, nemůžu na práci přestat myslet.“
Brněnská fakultní nemocnice zmírnila zákaz návštěv na dětských odděleních, informuje Mf Dnes. A Češi darují peníze potřebným i přes sílící ekonomickou krizi, píše Právo. Více ve výběru z médií.
Průzkum o postojích k psychoterapii ukázal několik překvapení: ochota řešit duševní problémy s odborníkem se jen mírně mění s věkem, vzděláním a velikostí obce. Silně se však liší mezi muži a ženami.
Podle průzkumu jsou k návštěvě oborníků na duševní zdraví výrazně ochotnější ženy než muži. Nejčastěji chodíme za psychology a psychiatry. Psychoterapie je popelka.
Vyžadují vaše problémy psychiatra, nebo psychoterapeuta? Jak se na terapii dostat, kolik si nachystat, jak získat příspěvek od pojišťovny? A čím se liší od povídání u piva, zpovědi nebo poradenství?
První dvě zdravotní pojišťovny začaly za covidu přispívat na soukromou psychoterapii. Co novinka přinesla, jak se liší dostupnost v jednotlivých regionech a jaké problémy lidé na terapiích řeší?
Na některých místech nejezdí vlaky vůbec, o stávce list The Guardian. Železniční společnosti dopředu vyzvaly, aby lidé vlakem cestovali jen v případě nutnosti.
Pokud by oslovené školy měly navyšovat kapacity pro studenty, bude potřeba více pedagogů, odborníků z praxe a případně prohloubit spolupráci se zdravotnickými zařízeními.
Ústav dojednal mimořádnou dodávku léčiva, která má pokrýt tříměsíční spotřebu. „Dorazit by měla v následujících dnech nebo během příštího týdne,“ říká ředitelka lékového ústavu Irena Storová.
„Pokud studujete šest let vysokou školu, tak byste se měli něco být schopni prakticky naučit. Zubař po pětiletém studiu může dělat téměř vše samostatně,“ vysvětluje pro Radiožurnál Vlastimil Válek.
Jedna ze zdravotních sester řekla, že dostala za listopad zálohu 200 hřiven, nedoplatky za říjen ale nedorazily. Průměrný měsíční plat sester se přitom pohybuje mezi 10 až 13 tisíci hřiven.
„Stigmatizující i riziková,“ popisuje vyhlášku pro práci ve zdravotnictví Lenka Krbcová-Mašínová. Podle vyhlášky nemůže člověk s duševní nemocí pracovat jako lékař ani jako zdravotní sestra.
„Hlavní důvody, proč lidé nechodí na preventivní programy, jsou, že nechápou jejich smysl. Říkají, že jim nic není, nemají symptomy, tak proč by tam chodili,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop.
„Nedostatek sester trápí celou Evropu. V letošním roce máme rekordní zaplnění škol. U praktických sester je to 3700 studentů,“ říká prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová.