Zemana by volilo 37 procent lidí. Horáček a Drahoš by svedli boj o postupové místo
Víc než dvě třetiny Čechů se chystají hlasovat v prezidentských volbách, které nás čekají příští rok. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas. Do něj se zapojilo víc než tisíc lidí různého vzdělání a ze všech krajů republiky. Vyjadřovali se například k tomu, který z kandidátů by byl nejlepším prezidentem nebo jaké povolání by měl prezidentský kandidát mít.
„Rád připouštím, že množství těch, kdo mě podporují v mé kandidatuře, je větší než malé. Pokládal bych za zbabělé, kdybych se na ně vykašlal a kdybych je zklamal," prohlásil prezident Miloš Zeman v březnu, když oznamoval svou kandidaturu. Zatím je favoritem prezidentských voleb v roce 2018, potvrzují to i výsledky aktuálního průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas.
Kdyby se teď konaly prezidentské volby, Miloš Zeman by v prvním kole získal 37 procent hlasů od lidí, kteří avizovali, že k volbám půjdou. Textař a podnikatel Michal Horáček by měl 20 procent, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš 17. Zemanovi ale logicky nahrává současná pozice prezidenta.
„37 procent lidí řeklo, že bude volit Miloše Zemana, současného prezidenta. Dá se skutečně předpokládat, že v prvním kole bude silný. Tak to většinou bývá u obhajujících kandidátů, že dostávají minimálně kolem 35 procent v tom středoevropském kontextu. Nicméně za ním jsou relativně srovnáni další kandidáti, Michal Horáček a Jiří Drahoš. Je zajímavé, že nějakých 21 procent lidí dnes vůbec neví, koho by volili," popisuje Daniel Prokop ze společnosti Median.
Lékaře a aktivistu Marka Hilšera by v tuto chvíli volila dvě procenta dotázaných, podnikatele Igora Sládka a bývalého diplomata a úředníka Karla Štogla shodně po jednom procentu. Záležet bude ale právě i na tom, kolik lidí půjde k volbám.
Svou účastí v prezidentských volbách příští rok si je podle průzkumu jistých 51 procent lidí, 17 procent by se spíš účastnilo. Určitě ne řeklo k účasti ve volbách 18 procent. Nejsilnější volební účast avizují vysokoškoláci – 86 procent jich k volbám určitě nebo spíš půjde. Silnou skupinou jsou taky lidé nad šedesát let. K volbám podle průzkumu půjde 80 procent dotázaných.
„Je zajímavé, že tyto dva trendy se do velké míry vyrovnávají, protože vysokoškolsky vzdělaní volí často liberální kandidáty. V těchto volbách se dá předpokládat, že budou volit protikandidáty Miloše Zemana. A naopak starší volí častěji konzervativnější kandidáty, v těchto volbách proto budou spíše volit Miloše Zemana," dodává Prokop.
Průzkum zjišťoval i to, jakou profesi by měl mít podle lidí prezidentský kandidát. Z výsledků průzkumu je jasné, že lidé vnímají prezidentkou funkci jako politickou, protože vysoko v žebříčku je aktivní nebo bývalý politik. Určitě nebo spíš ano by takovou osobnost preferovalo zhruba 70 procent dotázaných. Ještě raději by lidé v prezidentské funkci viděli diplomata nebo někoho z akademické půdy, zhruba 80 procent, což nahrává třeba Jiřímu Drahošovi
„Osm let se pohybuji v politice, stýkám se s premiéry, ministry financí a řadou dalších ministrů. I když nejsem ve stranické politice, v politice se pohybuji, mám zkušenost s veřejnou správou," říká Jiří Drahoš.
Pokud jde o to, jak kterého kandidáta lidé znají, Drahoš je na třetím místě, podle průzkumu ho zná 69 procent dotázaných s tím, že Drahoš je známý mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním. Nezná ho ale 40 procent lidí bez maturity a také je míň známý v menších obcích.
Druhým nejznámějším kandidátem je Michal Horáček, podle průzkumu o něm ví 88 procent dotázaných, spíš ale starší lidé s vyšším vzděláním. Horáček by jako prezident chtěl společnost spojovat. „Zdá se, že je potřeba změnit směr naší politiky, která směřuje k hloubení příkopů, urážkám, až nenávisti někdy. Toho se musíme zbavit," věří Michal Horáček.
Dalšího kandidáta, lékaře Marka Hilšera znají hlavně mladší lidé a lidé s vysokoškolským vzděláním. Povědomí o něm má 59 procent dotázaných. Podnikatele Igora Sládka a bývalého diplomata a úředníka Karla Štogla zná shodně 56 procent dotázaných.
Průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas se zúčastnilo 1008 lidí nad 18 let a ze všech krajů republiky. Zástupci z Medianu se jich ptali v období od 7. do 10. dubna.
