Astmatu, nejčastější chronické dětské nemoci, podle některých lékařů přibývá
Až 800 tisíc Čechů trápí astma. Léčí se ale asi jen půl milionu pacientů a ostatní doktora nevyhledají. Také na to má upozornit dnešní Světový den astmatu a alergie. Astma je nejčastější chronická dětská nemoc v Česku a podle některých lékařů malých pacientů přibývá.
Jedenáctileté Amálii zjistili lékaři astma asi v sedmi letech. Je důkazem toho, že moderní léky a správná léčba umožňuje astmatikům naprosto normální život včetně sportu.
„Naopak bych měla dělat víc sportu, aby se mi to spravilo to astma. Dělám dvakrát týdně capoeiru, to je bojové taneční umění, a zlepšuje se mi to,“ říká Amálie.
Tématu se při příležitosti Světového dne astmatu a alergie věnovala Lenka Jansová
To, že správně léčený astmatik může třeba i uběhnout maraton, potvrzuje i primářka Pneumologické kliniky pražské Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková. A vysvětluje, proč astmatu přibývá.
„Je to dáno tím, že máme relativně málo infekcí, které proděláváme, proti většině věcí jsme očkováni, máme relativně čisté sterilní prostředí, tudíž je možné, že imunita z těchto důvodů a z důvodu jiného znečištění ovzduší může zareagovat alergicky.“
Dalším důvodem je lepší diagnostika - dříve pacienti potíže prostě nějak přetrpěli a méně se jich léčilo.
„Velikou úlohu tam hrají samozřejmě geny. Prvního astmatika jsem léčil před šedesáti lety, v té době jsme počítali počet astmatiků do 1 procenta v populaci. Dnes jsem v situaci, kdy můžeme říct, že v dětské populaci je to deset procent dětí, které trpí astmatem. A ty příznaky jsou stále více a více v těch prvních letech života,“ popisuje prof. MUDr. Václav Špičák, alergolog z pražského Centra alergologie a klinické imunologie Immunoflow, jeden ze zakladatelů České iniciativy pro astma.
„Je to určitý střet mezi geny, se kterými se dítě narodí. My víme, že když oba rodiče jsou astmatiky, tak ta rizikovost pro dítě je až 80tiprocentní, že bude postiženo astmatem. Ale současně ty geny se střetávají s tím, co na dítě působí. Jestliže například jsou členové rodiny kuřáky, tak už před narozením se aktivují určitě typy genů, které vedou k tomu, aby dítě už v prvních dvou třech letech života se projevilo jako astmatik,“ pokračuje.
Nejhůř jsou na tom velká města
Astma zhoršuje i smog. V tomto ohledu je na tom ale Ostrava podobně jako Praha. Nejde totiž ani tak o továrny jako o velké množství aut a o prach.
Na otázky spojené s astmatem odpovídal v Ranním interview Radiožurnálu alergolog a imunolog Jaromír Bystroň
Někteří lékaři ale obavy z rychle přibývajícího astmatu přesto mírní. Třeba alergolog a imunolog Jaromír Bystroň, který má mimo jiné ordinaci v Havířově na Ostravsku.
„Hlavně u malých dětí do tří pěti let je mnohem více potíží s dýcháním, s pískáním, které vypadají jako astma, ale ještě se nedá úplně přesně říct, jestli to astma je, nebo není,“ upozorňuje.
„Na severní Moravě je především větší postižení dýchacích cest jako takové, takže například u malých dětí, které mají dýchací cesty ještě mnohem méně zralé, tak tam právě průmyslové exhalace mohou výrazně poškozovat dýchací cesty a z takových dětí mohou vyrůstat astmatici,“ podotkl Jaromír Bystroň.
Ani úplně čisté dýchání astma nevylučuje. Kdo má na tuto nemoc podezření, měl by se nechat vyšetřit.
Mohou za to i lékaři?
Podle renomovaného alergologa Jiřího Nováka z Ústřední vojenské nemocnice mají na rozšíření alergií svou vinu i lékaři. Kvůli nadužívání léků.
„Já Jiřího Nováka znám řadu let a bohužel s tímto jeho tvrzením nemohu souhlasit, jestliže se lékaři dopouští nějaké chyby, tak je to především v tom, že včas nezachytíme příznaky dětského astmatu,“ oponuje ale Špičák.
„Vzpomínám si, jak nám děti před třiceti čtyřiceti lety umíraly na astma. Dnes do patnácti let věku nám za celý rok nezemře ani jedno dítě. Patří v tom ve světě ke špičkové kategorii. V tomhle nemohu souhlasit,“ dodává.
