Čím tmavší žloutek, tím zdravější slepice? Spotřebitele klame barvivo, zjistil dTest
Možná jste si jich také všimli – vejcí s tmavšími žloutky než obvykle. Podle časopisu dTest totiž někteří drůbežáři přidávají nosnicím do krmiva barvivo, a to má potom za výsledek tmavší zabarvení žloutku. Výsledky svého testu zveřejnil časopis právě dnes. Barvivo kanthaxenthin (E 161g) obsahovala polovina testovaných vajec.
„Vajíčka jsme vzali do laboratoře a dívali jsme se na jejich kvalitu z hlediska senzorických vlastností. Měřili jsme barvu žloutku a dívali jsme se i na skořápky a vnitřek vajec,“ popisuje průběh testu Václav Beneš z časopisu dTest.
Poté prý ale byla vejce podrobena sofistikovanějšímu zkoumání a časopis se ve svém testu zaměřil na to, co vlastně onu intenzivně žlutou barvu žloutků způsobuje: „V tu chvíli se nám ten testovaný vzorek rozpadl na dvě poloviny – na vejce, která byla přibarvená, a na vejce, která byla přirozeně více či méně žlutá.“
Do testu byla podle Beneše zařazena vejce z různých druhů chovů – od klecových přes podestýlkové až po biochovy. Včetně domácích vajec od drobného chovatele.
Hosty pořadu Stalo se dnes na Radiožurnálu byli Václav Beneš z časopisu dTest a Vlastimil Brandejs z Českomoravské drůbežářské unie
„Ukázalo se, že ačkoli jsou vejce z uzavřených chovů velmi intenzivně žlutá až oranžová, tak to skutečně není způsobeno tím, že by ty slepice žily nějakým přirozeným životem, ale že je tam barvivo kanthaxenthin, které se dnes připravuje synteticky a přidává se do krmiva,“ uvádí Beneš.
Barvivo kanthaxenthin sice není pro nikoho nebezpečné, spotřebitel podle dTestu ale nemá šanci se o jeho přítomnosti ve vejcích dozvědět. Výrobce to prý totiž na obalu neuvádí.
„A také je tak trošku klamán, protože ten intenzivně žlutý nebo oranžový žloutek je vnímán jako znak toho, že slepice byly krmeny zelenou pící a přirozenou stravou, což v žádném případě, jak se ukázalo v testu, není pravda,“ dodává Beneš.
S tím nesouhlasí Vlastimil Brandejs z Českomoravské drůbežářské unie. Podle něj ke klamání spotřebitele nedochází.
„Barviva se používají proto, aby vajíčka byla žlutší tak, jak si to spotřebitel přeje. Jsou to v podstatě přírodně identické látky. Jsou žlutá, žlutooranžová nebo červená. Vyskytují se například ve vojtěšce, v kopřivách, v trávě. Právě extrakcí z těchto přírodních materiálů se látky získávají,“ říká.
Stejně tak i kanthaxenthin se podle něj v přírodě přirozeně vyskytuje: „Například v zelených řasách, bakteriích, korýších, rybách. Je to naprosto normální látka.“
Koneckonců všechna vejce jsou podle Brandejse barvená. Ať už přírodně nebo chemicky.
