Porazíme irácké bakterie?
Vojáci nasazení v Iráku a Afghánistánu zatím měli dobré důvody obávat se takzvaných iráckých bakterií. Teď se však karta možná obrací a bát by se měly spíš bakterie.
Gramnegativní bakterie Acinetobacter baumannii vypadají jako hromádky nepravidelných korálků. Pro zdravé lidi obvykle nepředstavují žádné velké riziko, ale od první války v Iráku jsou postrachem zraněných vojáků a získaly přezdívku „iraqibacter“. Vědci z Temple University odhadují, že ve vojenských nemocnicích v Iráku a Afghánistánu je bakterií kontaminováno asi 40 % chirurgických plášťů a rukavic a nakažena je celá polovina zraněných vojáků. Ohroženi jsou především ti, kteří byli popáleni nebo utrpěli zranění při výbuchu. Infekce, která může vyvolat těžký zápal plic, sepsi a záněty na různých místech těla, se léčí antibiotiky jako je imipenem nebo colistin. Léčba je však velmi problematická – bakterie je vysoce rezistentní a colistin je zase pro změnu silně toxický.
Vědci získali vzorky „iráckých bakterií“ z ran kanadského vojáka, který se vrátil z Afghánistánu, a využili je při hledání nového typu léčby. Výzkum byl úspěšný: ukázalo se, že bakterie dokáže udržet na uzdě peptid (čili krátký řetězec aminokyselin) s označením A3-APO. Pokud je podán formou nitrosvalové injekce, je méně toxický než antibiotika a efektivněji snižuje počet bakterií, které kolují v krvi a kolem místa poranění. Kromě toho chrání otevřené rány před kontaminací bakteriemi z prostředí. Vědci peptid zatím testovali jen na pokusných zvířatech, ale doufají, že se v blízké budoucnosti dostane do fáze klinického testování.
Zdroj: Temple University, Journal of Antimicrobial Chemotherapy