ECB by měla nechat úrokové sazby nízko, míní ekonom Carnell. Nadlouho
Evropská centrální banka by měla dát dnes jasně najevo, že úrokové sazby nechá na stávající nízké úrovni. Myslí si to alespoň většina těch ekonomů, které před zasedáním vedení banky, respektive měnového výboru oslovil server Market Watch. Investory, jak dál plyne z dál z průzkumu, by tím banka ujistila, že eurozóna bude mít dost levné likvidity, a tím by přispěla k částečnému zklidnění bouře na finančních trzích.
Tento názor zastává, jak potvrdil v rozhovoru pro Rádio Česko, i hlavní ekonom londýnské pobočky banky ING Rob Carnell.
Rozhovor Romana Chlupatého s šéfekonomem londýnské pobočky ING Robem Carnellem
„Zanedlouho zasedá rada Evropské centrální banky. Když nic jiného, tak podle mě musí dát jasně najevo, že další utahování je věcí hodně vzdálené budoucnosti. A to jejich nedávné utáhnutí... je těžké si představit, že by ho v dohledné době vzali zpět. Těžko řeknou: pardon, šlo o chybu. Ale bylo by špatné, kdyby nedali najevo, podobně jako Fed ve Spojených státech, že sazby zůstanou na stávajících úrovních hodně dlouhou dobu."
Čekáte, že bude Evropská centrální banka i nadále aktivně vystupovat na trzích a že bude například nakupovat dluhopisy problémových zemí nebo zvolí nějaké podobné operace?
„Tak už teď ECB na trzích nakupuje dluhopisy. I když pochybuji, že z toho mají radost. Pro ně to totiž není přirozené. Myslí si, že je to příliš politické, příliš fiskální, a oni jsou monetární institucí. Přesto, do té doby, dokud budou věřit, že evropský fond finanční stability, tedy ESFS, jaksi vstoupí v září do hry - a je otázka, zda respektive nakolik se to stane, protože o tom musí hlasovat parlamenty evropských zemí - Evropská centrální banka bude i nadále dluhopisy nakupovat. Myslím si přitom, že nakonec stejně budou muset nějak ESFS pomoc. Nemyslím si totiž, že by to fond zvládl bez pomoci. Takže, i když by asi rádi předali štafetu, budou zřejmě muset i nadále aktivně vystupovat, aby se vše povedlo.“
A co Fed, čekáte že zvolí aktivní politiku a že nakonec sáhne po kvantitativním uvolňování?
„Předseda Fedu Ben Bernanke dal během nedávných tiskových briefingů jasně najevo, že kvantitativní uvolňování je nástroj na boj s deflací. A Americe nehrozí deflace. Naopak, čelí poměrně rychle rostoucí jádrové inflaci. V září 2009 byla na úrovni 0,6, nedávno už to bylo 1,8 a v říjnu by mohlo jít o dvě procenta. Což je hranice intervalu, se kterým tvrdí, že jsou spokojeni. Přitom Amerika neroste, nebo roste jen velmi pomalu. Je tak obtížné si představit, jak by dokázali vysvětlit, že najednou namísto boje proti deflaci kvantitativní uvolňování slouží k jinému cíli, k oživení akciových trhů. I když to by fungovalo. Pokud chcete krátkodobě povzbudit trhy, tak kvantitativní uvolňování to zajistí. A navíc oslabí dolar. Já si nicméně nemyslím, že by posláním Fedu bylo manipulovat trhy.“
Znamená to, že kvantitativní uvolňování číslo tři, o kterém se teď tolik mluví, nečekáte?
„Myslím, že než na něj dojde, tak bude třeba víc špatných zpráv. Tedy víc špatných zpráv z ekonomiky, čehož si nejsem jistý, že se dočkáme. Stejně tak by bylo třeba, aby růst inflace trochu zpomalil. Jistě, oni začínají namísto jádrové sledovat celkovou inflaci a ta za měsíc a nebo dva půjde dolů. Takže možná, že se něčeho dočkáme v listopadu. Na listopad je naplánován další tiskový briefing a na něm mohou říci: Říkali jsme, že jde o jádrovou inflaci, ale ono je třeba dávat si pozor na celkovou. A podívejte, ta zpomaluje! Je čas na kvantitativní uvolňování! Ale pro to, aby se to stalo, se musí ještě hodně věcí změnit. Navíc, není jasné, že i kdyby takhle změnili pravidla hry, bylo by to dost dobré zdůvodnění akce. Pokud tedy situace nebude tak špatná, že řeknou: Víte co, my to prostě uděláme.“
