Ekonom: Bankrot Řecka by nebyl konec světa
Politika v těchto dnech ovládá trhy i celou ekonomiku. V Česku se čeká na to, jestli se udrží vláda, která slibuje ekonomy vítané reformy. Na evropské scéně pak dominuje řecká krize. Její řešení přitom závisí jak na probíhajícím hlasování v řeckém parlamentu, tak i na dohodě největších věřitelů a zachránců.
Francouzské banky souhlasí s výměnou starých řeckých dluhopisů za nové, s 30letou splatností. Trh to bere jako signál, že se blíží řešení krize a po ránu roste. Podle názoru ekonom GE Money Bank Petra Gapka si banky starých výměnou řeckých dluhopisů kupují čas.
„ Bankrot Řecka je podle některých analytiků nevyhnutelný a minimálně se všichni shodují na tom, že je vysoce pravděpodobný. Bankám a ostatním institucím, které drží řecký dluh, v podstatě nezbývá, než se připravovat na to, že budou muset část tohoto dluhu ze svých knih odepsat. A výměna dluhopisů, což je elegantní odložení splatnosti řeckého dluhu, těmto institucím pomůže získat více času na přípravu,“ vysvětlil ve Světě o osmé.
Jednou věcí je ovšem dohoda věřitelů, nebo obecněji zachránců Řecka, druhou pak škrty a vyšší daně, které Řecko slibuje a o nichž právě rozhoduje parlament. Co by podle Petra Gapka následovalo, kdyby je řecký parlament neschválil?
„V nejhorším případě by to znamenalo okamžité zmrazení mezinárodní pomoci a vyhlášení restrukturalizace řeckého dluhu, a to velmi rychle. Rozpočtová opatření jsou totiž nutnou podmínkou právě pro poskytnutí mezinárodní pomoci.“
Na vývoji důvěry investorů pak podle něj bude záležet, zda způsob řešení řecké krize – a nebo to, v jaké podobě bude pokračovat – rozhodne o tom, co se bude dít v dalších zadlužených zemích na periferii eurozóny.
„Například řecký bankrot by krátkodobě mohl znamenat velký zářez do důvěry v dluhy evropských států – to by v krajním případě mohlo dospět třeba i k tomu, že některé další státy budou potřebovat další mezinárodní pomoc pro financování svého chodu. Ovšem já jsem v tomto větší optimista a domnívám se, že by po krátkodobých výkyvech mohli investoři pochopit, že bankrot Řecka není konec světa, ale spíš konec nejistoty kolem celé krize, a naopak by to vedlo ke zvýšení důvěry v euro,“ uvedl Gapko.
‚Česku koaliční pošťuchování teď neublíží‘
I přes dohodu s francouzskými bankami panuje na trzích nervozita. Jak Petr Gapko poznamenal i v souvislosti s krizí české vládní koalice, investoři bedlivě sledují každou informaci, která je nějak spojená s vládními financemi.
"Naštěstí pro Českou republiku ale naše veřejné finance nevykazují žádné katastrofické trendy. Takže menší výkyvy v důvěře investorů a to pošťuchování vládní koalice nám teď určitě neublíží. Výkyvy v důvěře investorů se koneckonců objevují periodicky už téměř dva roky s tím, jak se vyvíjí dluhové problémy Evropy," konstatoval ekonom Petr Gapko.
