EU čeká zásadní jednání o dalším financování řeckých dluhů
Evropa se chystá na čtvrteční summit Evropské unie v Bruselu, jehož hlavním tématem bude další pomoc Řecku, ale také problémy dalších zemí eurozóny. Řekové musí do 15. července dostat celkem 12 miliard eur, jinak se ocitnou bez finančních prostředků a zbankrotují. Ministři financí eurozóny poslání peněz podmínili přijetím úsporných opatření. Na stole bude i nový záchranný program, který má opět překročit 100 miliard eur.
Důležitou otázkou bude, zda pomoc financovat z prostředků záchranného fondu eurozóny a nebo záchranného fondu celé Evropské unie. Německá kancléřka Angela Merkelová postoj Německa vysvětlovala v Bundestagu.
Prioritou pro německou vládu je spoluúčast soukromých věřitelů. Velký průlom se podařil minulý týden při návštěvě prezidenta Sarkozyho v Německu, kdy se oba státníci dohodli na této možnosti, které se Francie dříve bránila. Podle Merkelové půjde ale o dobrovolnou účast, příspěvek však musí mít podstatnou velikost. Ze všech německých věřitelů Řecka tvoří třetinu soukromý sektor.
Zpravodajka ČRo v Německu Klára Stejskalová a analytik MESA 10 Radovan Kavický předpovídají témata jednání summitu EU
Pro německou vládu nebude jednoduché tento krok prosadit, Angela Merkelová dnes na půdě německého parlamentu pronesla, že ani tak nemusí pomoc Athénám stoprocentně fungovat a záleží v prvé řadě na samotném Řecku.
Základem čtvrteční dohody má být takzvaná Vídeňská iniciativa z roku 2009 – tehdy se mezinárodní banky dohodly na podpoře krizí ohrožených zemí střední a východní Evropy.
Současně s těmi politickými začala i zákulisní vyjednávání, banky za pomoc požadují určité garance a pobídky. Čas na vyjednávání je do 3. července, kdy by měla EU rozhodnout.
V Německu se ovšem ozývají skeptické hlasy ekonomů, podle kterých je to jen oddalování bankrotu. Proti opatřením se staví i německá veřejnost, která vidí Řecko jako černou díru. Kdyby však Německo nechalo Řecko spadnout do bankrotu, přišly by německé banky o značnou část svých investic a vyvolalo by to řetězovou reakci spějící do další finanční krize.
Pomoc Řecku by se ale nemusela omezit jen na finanční tok. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble přišel s nápadem udělat z Řecka solární velmoc. Pro deník Die Zeit prohlásil, že Řecko potřebuje nějaký záchranný program a obnovitelná energie by mohla představovat vytoužený produkt, se kterým by Řecko mohlo nastartovat svoji ekonomiku. Mohlo by podle něho dovážet elektřinu do Německa.
Slovensko se do pomoci Řecku zapojí
Návrhy na pomoc Řecku se také zabývala Slovenská vláda, která už v minulosti finanční pomoc odmítla. Slovenský vládní kabinet dnes posoudil návrh na zvýšení objemu záruk v záchranném fondu eurozóny a návrh na vznik takzvaného Evropského stabilizačního mechanismu.
Slovenská vláda oznámila, že dlouhodobě preferuje zapojení soukromého sektoru, a to ve větší míře, než je to v současnosti. Shoda Francie a Německa o dobrovolném zapojení je podle ní nejměkčí variantou, která představuje de facto nijakou pomoc. Vláda si myslí, že by si měly banky sednout s vládami a dohodnout spoluúčast investorů.
„Oficiálním návrhem pro eurosummit je navršení prostředků v Eurovalu a navýšení garancí přibližně na necelý dvojnásobek ze strany Slovenska, pro které to znamená garance na úrovni třetiny našich daňových příjmů. Předběžně se rokovalo o trvalém mechanismu, ale tam zatím není politická shoda,“ referuje analytik Centra pre ekonomické a sociálne analýzy MESA 10 Radovan Kavický.
Český premiér Petr Nečas dnes prohlásil, že preferuje finanční pomoc Řecku ze záchranného fondu eurozóny a ne z fondu celé EU. Taková pomoc by v tom případě byla bez české účasti. Také Kavický vidí toto řešení jako pravděpodobnější. Euroval má podle něho větší šanci půjčit si peníze na trzích.
