Eurozóna přichystá nový záchranný balík pro Řecko
Dluhový marast Řecka je hlubší než se zdálo a zatím slíbených 110 miliard eur půjček nestačí. Nový záchranný mechanismus vymýšlejí v Bruselu ministři financí eurozóny. Jednat se má i o Itálii.
Měl by vzniknout další soubor půjček, který má Aténám poskytnout čas, aby naplnily státní pokladnu a vrátily své dluhopisy na finanční trhy. Neoficiálně se zatím mluví o tom, že v novém záchranném balíku má být opět přes 100 miliard eur.
Členské země eurozóny se také dohodly, že se nové pomoci Řecku dobrovolně zúčastní soukromí investoři. Banky by měly obnovit své půjčky za stejných podmínek jaké měly dosud. Tedy na stejnou dobu i na stejné úroky.
Zpravodaj ČRo v Bruselu Pavel Novák a ekonom GE Money Bank Petr Gapko komentují ve Světě o osmé řešení dluhů v eurozóně
Šéfové resortů financí zatím budu diskutovat o obrysech podoby záchranného balíku. Definitivní podobu má získat na podzim.
Částečný bankrot
Podle deníku Financial Times získává podporu mezi zeměmi eurozóny možnost, že by Řecko částečně zbankrotovalo. Představitelé eurozóny zatím řecký bankrot odmítali. Obávali se totiž, že by mohl vyvolat paniku a přesun nákazy i do dalších předlužených zemí.
Podle Financial Times se ale teď na pořad dne vrací starší německý plán, který s částečným bankrotem počítá. Držitelé řeckých dluhopisů mají být podle něj přinuceni, aby je vyměnili za nové s delší splatností. Soukromí investoři, kteří Řecku půjčovali, by tak o část svých peněz přišli. To by znamenalo částečný řecký bankrot.
Záchranný fond eurozóny by také mohl začít řecké dluhopisy nakupovat na trhu. Obligace teď mají velmi nízkou hodnotu, takže by se celkový řecký dluh u soukromých investorů snížil.
Řecký dluh činí zhruba 350 miliard eur a jen asi 50 miliard je schopno Řecko pokrýt privatizací státních podniků a pozemků, škrty a zvýšením daní.
Další na řadě může být Itálie
Kromě Řecka se má diskutovat také o hrozbě, že se krize rozšíří do Itálie. Výnosy italských dluhopisů a prémie za jejich pojištění se v pátek skokově zvýšily, někteří experti mluví o útoku na Itálii.
„Itálie se stala terčem investorů kvůli svým dluhům. Dlouhodobě patří k nejzadluženějším státům a spekuluje se o tom, jestli má být zařazena po bok Portugalska a Řecka. Dluh přesahuje 4 procenta HDP ročně, a proto jsou obavy investorů pochopitelné,“ míní ekonom GE Money Bank Petr Gapko.
Investoři se obávají, že oslabený premiér Silvio Berlusconi nebude ochoten prosadit nutné reformy. Bez nich se přitom Itálie nevrátí k hospodářskému růstu a nemůže zvládnout své obrovské dluhy.
Podle německého deníku Die Welt požaduje Evropská centrální banka v reakci na události v těchto zemích více peněz v evropském záchranném fondu. Gapko to považuje jen za krátkodobý krok. Evropský záchranný fond podlě něho vznikl velmi rychle a v ne příliš vhodnou dobu.
„K obnovení důvěry investorů je potřeba se zaměřit na dlouhodobější opatření – například na zabránění členským státům eurozóny v dalším zadlužování. Krátkodobé řešení v podobě balíčků, tedy jakési vytrhnutí trnu z paty, by mělo být doprovázeno tím, že Evropa příště na trn nešlápne – například obutím do jasných a pevně daných fiskálních pravidel,“ dodává.
