Kvůli lobbistickým bojům Česko v moderní energetice dva a půl roku zaspalo, říká expert

Projednání novely energetického zákona, která umožní lidem a obcím sdílet mezi sebou elektřinu vyrobenou z vlastních obnovitelných zdrojů, se v Česku protahuje. „Je tady několik nutných legislativních úprav a každá z nich má za sebou nějaké lobbistické boje v pozadí,“ shrnuje důvody zpoždění ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT Jan Fousek.

Peníze a vliv Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Fousek

V komunitní energetice jsme oproti okolním zemím zaspali, míní Jan Fousek | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

Jak dlouho jsme v komunitní energetice zaspali oproti okolním zemím?Zaspali jsme v energetice v mnoha dalších tématech, komunitní energetika je jenom jedna z podmnožin institutů, které jsme měli právně upravit a zahrnout do české legislativy podle unijní legislativy, ale také kvůli požadavkům trhu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý pořad Peníze a vliv. Moderuje Jana Klímová

A jak velké to zpoždění je?
U každého toho institutu se to mírně liší, ale řádově je to dva a půl roku.

Proč takové zpoždění máme? Proč legislativa třeba právě pro komunitní energetiku pořád chybí? Mluvilo se o tom, že ministerstvo průmyslu a obchodu ji připravilo už na konci loňského roku, ale pořád nebyla schválena ani vládou.
Máme tady několik nutných legislativních úprav a každá z nich má za sebou nějaké lobbistické boje v pozadí. Komunitní energetika má vnitřní spor mezi tradiční energetikou a tou novou. V tomto případě to bylo zejména nějaké hledání kompromisů s distribučními společnostmi.

Co chtějí distribuční společnosti? Lobbují proti komunitní energetice?
V žádném případě. Nechci vůbec, aby to vyznělo vůči distribučním společnostem negativně. Komunitní energetika má znamenat jednodušší sdílení vlastní vámi vyrobené obnovitelné energie. Pokud ji budete schopná spotřebovat například v rámci obce nebo v rámci bytového domu, tak k tomu nebudete potřebovat distribuční společnost.

Což znamená, že těm distribučním společnostem vypadne příjem a tyto subjekty ho musí někde dohnat. Musíme si objektivně říci, že ta distribuční společnost musí z něčeho infrastrukturu, ty dráty udržovat, takže ji nemůžeme najednou zbavit všech poplatků. Zatím to dopadlo kompromisem, že distribuční poplatky zrovna u komunitní energetiky v tuto chvíli zůstaly zachovány v plné výši.

Stavební spoření se může státu hodit, bez podpory se ale nejspíš zhroutí, varuje bankéř Juchelka

Číst článek

Jsou za tím zpožděním ještě další důvody? Mluvilo se třeba o tom, že není dotažené, jaké budou mít energetická společenství postavení vůči obchodníkům s elektřinou. Obchodník by například mohl jednostranně vypovědět smlouvu. A pak by se mohlo stát, že se výroba energie tomu společenství nevyplatí. Je to tak?
Může to tak být. Samozřejmě obchodníci jsou druhou zájmovou skupinou. A musím podotknout, že když mluvím o lobbingu, tak do toho zahrnuji i nás, sektor moderní energetiky. U obchodníků s energiemi je to dvojsečné. Podobně jako u distribučních společností se tady mění nějaký systém.

Energetickým komunitám to má přinést výhody, musí to ušetřit náklady i životní prostředí, ale zároveň ti obchodníci musí z něčeho žít. Obchodníci teď nakupují elektřinu třeba na dva tři roky dopředu a báli se, že kdyby tady najednou houfně vznikla energetická společenství, energetické komunity, tak oni by neměli tu elektřinu kde uplatňovat.

Ale my se budeme bavit o desítkách domů nebo obcí, v nejbližších letech možná o nižších stovkách, ale komunitní energetika by rozhodně neměla být něčím, co by obchodníci významně pocítili.

Miliardové pokuty

Nedávno jste upozornili na to, že za neplnění směrnice Evropské komise Česku hrozí až miliardové pokuty. O co jde? Je to právě ta chybějící legislativa pro komunitní energetiku?
Ta je jedna z nich. Na Českou republiku byla loni ze strany Evropské komise vyhlášena hrozba tzv. infringementu, to znamená hrozba žalobou za neplnění povinnosti. Ta byla stanovena na několik různých institutů. Jedním z nich jsou právě energetické komunity a aktivní zákazník.

Tím druhým jsme my, kteří máme na střeše fotovoltaiku, v garáži baterku a třeba nabíječku a budeme jednou chtít elektřinu prodávat na trhu nebo ji dávat agregátorovi nebo ji dodávat do komunity. Pak jsou tam ještě další důležité instituty a na ty jsme teď upozornili.

Zejména je to akumulace energie všeho druhu. Netýká se to jen baterií, jak se někdy ve zkratce říká, ale v tuto chvíli hlavně velkých bateriových systémů a takzvaného agregátu flexibility. Oba dva tyto instituty jsou mimo jiné důležité právě i pro dobré fungování energetických komunit.

Nový evropský průmysl. Unie řeší omezení spotřeby plynu, budoucnost vidí v obnovitelných zdrojích

Číst článek

Protože pokud budete sdílet energie, tak je to fajn, ale pokud žijete v nějakém jednom domě nebo v jedné obci, tak je velmi pravděpodobné, že na jednom konci té malé obce bude svítit slunce stejně jako na druhém konci a vy potom ve finále nebudete mít tu energii komu poslat.

Potřebujete ji buď někde uložit, nebo ji dát nějakému tomu vyššímu celku, což je ten agregát flexibility, který potom pomocí dalších subjektů bude vyrovnávat přenosovou soustavu.

Čili nejde vyloženě o legislativu pro stavbu bateriových úložišť? Protože ty už se tady staví a lidé, kteří si pořizují solární panely na střechu, tak k tomu často mají třeba v garáži baterii.
Přesně tak. Začnu tím, kde jsme premianti, tedy pozitivní zprávou. Česká republika je opravdu velmi, velmi vpředu, pokud jde o instalace domácích baterií u domácích fotovoltaik.

Myslím, že jsme opravdu jednička v Evropě. Devět z deseti instalací fotovoltaiky, které u nás loni vznikly, byly doplněny o baterii, takže z pohledu domácností tady problém není. Jenže ta domácí úložiště a domácí elektrárny pomáhají jejich majitelům, ale nikterak nepomáhají státu.

Zejména země jako Česká republika, která je velmi průmyslově intenzivní a má vysokou energetickou náročnost, potřebuje velké obnovitelné zdroje. Ty se zde začínají stavět. Ale ty zdroje musí něco vyrovnávat. A to je to, co kritizujeme,a tam nám hrozí ta pokuta. Za to, že se u nás kvůli nějakým lobbistickým tahanicím oddaluje to, aby tu mohla vznikat ta velkokapacitní akumulace.

Abychom se bavili v nějakých reálných číslech, tak jenom během toho nechvalně proslulého solárního boomu v letech 2009 až 2011 tady vznikly dva gigawatty v solárních elektrárnách. Od té doby skoro nic. A teď jsou u distribučních společností žádosti o připojení více než šestnácti gigawattů a nevznikají k tomu skoro žádná bateriová úložiště.

A v legislativě není ani umožněn nezávislý agregátor flexibility. A to je něco, co potřebujeme. Pokud jsme se rozhodli, a my jsme se tak rozhodli, jít cestou obnovitelných zdrojů, tak potřebujeme něco, co bude vykrývat tu nestálou výrobu.

Evropský parlament k zateplování domu nikoho nenutí. Státy s tím ale lidem mají pomoct, říká expert

Číst článek

Nedávno oznámila stavbu velkého bateriového úložiště firma Decci, která provozuje obří solární elektrárnu. Tento projekt nespadá do toho, co tady, jak popisujete, chybí? To úložiště vznikne jen pro její potřeby? 
To je velmi dobrý dotaz. Dnes je zákon nastaven tak, že pokud tento bateriový systém máte u jakéhokoliv zdroje, tak ho postavit můžete. Ale nesmí stát samostatně. Investor se nemůže rozhodnout provozovat jenom to bateriové úložiště, musí mít i zdroj. A pak je tu druhá, ještě vážnější věc, že bateriová úložiště téměř vůbec nevznikají ani u těch zdrojů.

To je ovšem problém způsobený strachem Evropské komise z takzvané překompenzace. Baterie postavené u fotovoltaické elektrárny v rámci nějakého finančně podpořeného projektu nemůžete nabídnout provozovateli přenosové soustavy, protože Evropská komise se bojí, že když už vám jednou dala na celý ten projekt, a vy budete vydělávat tím, že budete stabilizovat soustavu, takže tu bude překompenzace.

V Evropské komisi si už uvědomili, že to neudělali správně, a začínají to měnit.

Sdílení energie

Nová legislativa by měla umožnit třeba to, aby elektřinu sdílely nejenom obce v rámci svých komunit, ale třeba i rodina, která bude mít solární panely na střeše chalupy na venkově a energii z nich si bude v uvozovkách posílat do svého bytu ve městě. Funguje to takto někde v zahraničí?
V zahraničí to funguje a u nás by to díky aktuálnímu návrhu mělo v tom zákoně zůstat také. Zákon umožní sdílení energie například uvnitř obce. A také bude možné být takzvaným aktivním zákazníkem. To je zrovna i můj případ. Minulý rok jsem si na chatu nechal nainstalovat solární panely s baterií a s elektrodobíječkou. A pokud tohle dobře dopadne, tak si budu moci v pražském bytě část té energie z chaty započítávat.

A to bude za nějaké standardní ceny? Nebo to budete vy sám sobě přeprodávat? 
Je to velmi jednoduché. Vy vůbec nebudete řešit cenu silové elektřiny, protože tu jste si  vyrobila sama, ale budete muset platit tu regulovanou složku. Diskutovalo se o tom, o jakou část se ty regulované složky zlevní. Například v Rakousku komunitní energetika velmi dobře funguje právě díky tomu, že poplatky za distribuční soustavu jsou relativně malé. U nás to mělo být sníženo, ale zatím nebude.

A nevzniklo tím  riziko, že ty náklady na regulovanou činnost, budou tak velké, že se to nakonec lidem nevyplatí? Že náklady převýší zisk?
To se úplně klidně stát může. Budeme doufat, že se to nestane. Znovu opakuji, že sdílení energie a energetické komunity nebudou tím nejklíčovějším, na čem u nás bude stát změna  energetického systému. Nemyslím si, že tady vznikne tolik energetických komunit, aby tento fenomén zásadně změnil pomníky na trhu.

Podvodníci zneužívají popularity fotovoltaických elektráren. Nabízí nereálnou návratnost

Číst článek

Pokud neprolomíme tabu velkých obnovitelných zdrojů, což kromě fotovoltaiky mohou být také větrné parky, tak si nemyslím, že tady budeme mít problém. Problém budeme mít, kdybychom opravdu začali podporovat celou decentralizaci bezhlavě a velmi rychle.

A neděje se to teď?
Ne. Nemyslím si, že se to děje, byť to tak někdy navenek může vypadat. Ale ta diskuse se nemá vést o tom, jestli tedy má být centrální energetika, nějaké ty páteřní elektrárny a teplárny.

A jaderné elektrárny?
Ty tu jednoznačně být musí. Já osobně jsem příznivcem jádra a doufám, že dostavíme blok. Doufám, že se rozjede to, čemu se dnes ještě říká paní Columbová neboli malé modulární reaktory. Za mě je ideální kombinace nechat na základní zatížení jádro a jeho životnost co nejdéle prodloužit.

Ideálně vystavět nové bloky a k tomu rozvíjet malé modulární reaktory, postupně odstavovat uhlí. Uhlí teď zažívá určitou renesanci, ze které nemám radost, ale raději si budu energetické bezpečnosti z uhlí než než nikoliv. Ale zároveň nesmíme kvůli snaze zachovat tradiční energetiku brzdit v sektoru moderní energetiky.

To jsou ty nové instituty, které všude jinde v Evropě fungují, o kterých jsme se bavili, typu akumulace, agregátor flexibility, sdílení elektřiny apod. Rozvoj obnovitelných zdrojů všude jinde funguje. U nás se tomu pod vlivem té fosilní lobby stále brání a dělá to z České republiky už i ve srovnání s některými jinými středoevropskými zeměmi energetický skanzen. 

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme