Na přecenění řeckých dluhopisů mohou vydělat německé a francouzské banky
Evropské banky by podle politiků měly posílit své základy o zhruba 100 miliard eur. Většinu z této částky přitom možná budou muset sehnat italské, španělské a portugalské ústavy. Tvrdí to zdroje agentury Bloomberg.
Podle nich je totiž teď ve hře varianta, která by umožnila ztráty spojené s plánovaným přeceněním dluhopisů problémových zemí částečně nahradit. Z té by profitovaly hlavně německé a francouzské banky. Naopak tlak na banky z periferie eurozóny by údajně neřešila.
Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank vykázala ve třetím čtvrtletí zisk před zdaněním 942 milionů eur a výrazně tak překonala odhady. „Jádrové podnikání v bankovním sektoru vychází docela dobře. I nám bližší Erste, pokud by nečinila opravné položky, by zůstala v zisku. Když do toho nevstupují nutné opravy a zohlednění ztrát na dluhopisech, tak může být výkaz zisku a ztrát dobrý,“ uvádí analytik BH Securities Petr Hlinomaz.
Pokud půjde vývoj současným směrem, bude nutné uvažovat i o zestátnění řady řeckých bank, uvedl v Rádiu Česko analytik Petr Hlinomaz
U dluhopisů důvěryhodných zemí by si banky mohly započítat tržní a ne pořizovací hodnotu. Tím by částečně nahradily ztráty spojené s přeceněním Řecka a dalších zemí. „Jednalo by se o poměrně zásadní změnu účetního pohledu a přeřazení jedné kategorie finančních aktiv do druhé. Z držených dluhopisů do splatnosti do kategorie aktiv, která jsou oceňována trhem a jsou určena pro krátkodobé zisky,“ vysvětluje Hlinomaz.
„Mohlo by se stát, že by při transakci vznikl nerealizovaný zisk, tak by se projevil ve vlastním jmění, jednorázově by ho zvýšil a mohl by tak kompenzovat postupně se kumulující negativní důsledky řeckých dluhopisů. Bylo by zajímavé znát názor auditorů, dá se pochybovat o věrném zobrazení skutečnosti, ale jde spíše o to vyhnout se nebo zmírnit případné důsledky navýšení kapitálu,“ míní analytik.
Pokud jsou informace Bloombergu správné, tlak na německé, francouzské a britské banky se sníží. Jihoevropské banky z toho ale profitovat nebudou. „Banky z jihu mají ve svých portfoliích logicky více dluhopisů země, v níž sídlí nebo působí. Pokud je země problémová, kvalita dluhopisů je horší a navíc nemají rezervoár jiných dluhopisů v kategorii držených do splatnosti, aby mohly transakci provést,“ dodává analytik BH Securities Petr Hlinomaz. Pokud půjde vývoj současným směrem, bude podle něj nutné uvažovat i o zestátnění řady řeckých bank.
