Růst globální ekonomiky v letošním roce zpomalí na 4,2 procenta z 4,9 procenta v roce 2010. V příštím roce má ekonomický růst zrychlit na 4,6 procenta. Uvedla to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve svém pravidelném pololetním výhledu.

15:06 25. května 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Oživení globální ekonomiky je podle OECD na dobré cestě díky silnějším Spojeným státům. Zůstává však mnoho rizik, od vysokých cen ropy po dluhovou krizi v Evropě. Jestli předpověď Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj vyjde, bude ale záviset na ekonomické situaci ve všech zemích. Ve Světě o jedné to řekla Stanislava Hronová z Vysoké školy ekonomické.

„Je jasné, že růst byl nastartován v podstatě během roku 2010 a ta očekávání, která byla na počátek roku 2011, byla trošičku optimističtější než realita. Nicméně ekonomický růst přetrvává.Takže pokud zůstanou podmínky tak, jak jsou v současné době, jak byly nastartované v roce 2011, tak si myslím, že by ta tempa mohla být udržena a možná, že to oživení se rozloží do více let.“

Už teď se ukazuje, že Spojené státy a eurozóna letos porostou rychleji, než OECD očekávala před půl rokem. Nabízí se tak otázka, nakolik jsou předpovědi OECD pro ekonomy, analytiky a trh relevantní.

„Každá informace, která pochází od organizací, které se zabývají pravidelně vyhodnocováním ekonomických informací, je samozřejmě důležitá. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že každá země si dělá své vlastní prognózy na základě svých vlastních dat. A zpravidla data v těch národních ekonomikách jsou daleko obsáhlejší a širší, takže ty prognózy, které jsou vevnitř každé země, jsou v tomto směru přesnější,“ podotkla Stanislava Hronová.

OECD nyní pořádá kongres v Paříži u příležitosti výročí svého založení, existuje 50 let. I když je organizace známá především prosazováním ekonomických reforem, tentokrát její vedení tvrdí, že je třeba naučit se měřit kvalitu života. Kritéria zahrnují bezpečnost, úroveň vzdělávacích systémů nebo třeba obecnou spokojenost občanů.

Z těchto měření vychází, že Mexičané jsou sice chudší, ale spokojenější než Italové nebo Poláci. Na špičce žebříčku ale i tak zůstávají země s vysokým HDP jako jsou Dánsko, Švédsko, Kanada nebo Austrálie.

Ondřej Černý, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít