Schodek rozpočtu byl loni 78 miliard korun, méně než schválený
Stát loni hospodařil s menším schodkem, než původně plánoval. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů ministerstva financí. Konečný výsledek za uplynulý rok je minus 77,8 miliardy korun.
Oproti původnímu plánu je deficit nižší o skoro 33,5 miliardy korun. Schodek je také menší než v předcházejícím roce a nejnižší za posledních šest let.
Ministerstvo financí uvádí, že se to podařilo díky vyšším výběrům daně z příjmu právnických osob a daně z přidané hodnoty. Celkové příjmy rozpočtu stouply meziročně o 42 miliardy na téměř jeden bilion a 134 miliardy korun.
„Jsem rád, že se vládě podařilo v roce 2014 splnit jeden ze svých hlavních závazků, dobře a zodpovědně hospodařit, včetně toho, že se povedlo snížit schodek o 34 miliard oproti jeho původně plánované výši,“ uvedl v tiskové zprávě premiér Bohuslav Sobotka.
Schodek rozpočtu byl loni menší, než stát původně plánoval. Konkrétní čísla přinesla Jitka Hanžlová
Ekonomka z Next Finance Markéta Šichtařová však upozorňuje na to, že důvody lepšího výsledku jsou i jiné.
„To, že stát tvrdí, že se veřejné finance zlepšily, bylo dáno jakýmsi účetním trikem, kdy došlo k rozpuštění rezerv, které byly v rozpočtu schovány na horší časy. A jenom díky tomu naprosto opticky a naprosto účetně se naše veřejné finance trochu zlepšily,“ uvedla Šichtařová.
K menšímu schodku ale pomohl hlavně růst ekonomiky. Ten byl nakonec větší, než se při sestavování původního rozpočtu počítalo. Díky tomu rostl i výběr daní.
Výsledky státní rozpočtu v loňském roce okomentoval analytik a poradce ministra financí Aleš Michl
„V okamžiku, kdy ekonomika roste rychleji, než se čeká, tak se taky logicky státní rozpočet plní rychleji. Ovšem není to vůbec žádná zásluha vlády nebo kohokoliv jiného, je to zkrátka a jenom naprosto pasivní lepší plnění rozpočtu,“ připomíná Šichtařová.
I podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska z TOP 09 není nižší schodek zásluhou vlády. „Ekonomika se vyvíjela lépe, než se předpokládalo, což není zásluha ani naší ani této vlády. Navíc je to velmi zkresleno příjmy za frekvence v českých telekomunikacích,“ podotkl Kalousek.
Analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí Aleš Michl považuje za důležité prohlášení kabinetu, že se nebudou zvyšovat daně a že se nebude dále škrtat v investicích. „To jsou dva hlavní faktory, co se týká vlády. Rozjela se také německá ekonomika a export trochu naskočil,“ doplnil Michl.
Stát ušetřil i na výdajích
Státu se dařilo ušetřit i na výdajích. U neinvestičních nákupů to bylo téměř 8,5 miliardy, u sociálních dávek 7,6 miliardy korun. Analytik ČSOB Jan Bureš si myslí, že stát loni utrácel uměřeně.
„Především u investičních výdajů si dovedu představit, že bude ještě docházet k dalším nárůstům. U běžných výdajů a u výdajů na provoz státu jako takového již příliš prostoru není,“ řekl Bureš.
Otázkou je, zda investiční výdaje státu podporují oživování ekonomiky. To bude důležité zejména v letošním roce, protože není jisté, zda růst hospodářství bude pokračovat dostatečným tempem.
Pozitivní informací je také zpráva, že loni poprvé od roku 1995 klesl státní dluh. Stále ovšem dosahuje výše téměř bilionu a 664 miliard korun.
