Švédský ekonom R. Bergqvist: Vytváříme společný evropský dluh

Ministři financí eurozóny na dnešním mimořádném summitu zřejmě schválí navýšení prostředků záchranného fondu na dvojnásobek. Agentuře Dow Jones to na konci minulého týdne prozradil belgický ministr financí Didier Reynders.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

šéfekonom švédské finanční skupiny SEB Robert Bergqvist | Foto: www.sebgroup.com

Evropský fond finanční stability, tedy takzvaný EFSF, by tak měl mít napříště k dispozici 440 miliard eur. Podobné posílení přitom ekonomové považují v tuto chvíli za podstatné. Jak ale mnozí dodávají, ani to nevyřeší všechny problémy, kterým eurozóna čelí. Romanovi Chlupatému to potvrdil šéfekonom švédské finanční skupiny SEB Robert Bergqvist.

„Tak já stále čekám na konečný návrh týkající se EFSF – jakou částkou bude disponovat a jaké budou jeho pravomoci. Myslím si, že se teď měnová unie nachází ve velmi kritickém bodě. Je potřeba najít řešení jak financovat některé země eurozóny, které mají problémy. No, a druhou věcí je to, že i když vyřešíme problémy s financováním a likviditou, tak budeme muset něco udělat s nízkou konkurenceschopností, kterou některé země eurozóny mají. Tyto země přitom musí i nadále tvrdě šetřit. Situace je tak z jejich pohledu stále problematická. Což není dobré ani pro Švédsko – i když není členem eurozóny. Proto by i pro něj bylo dobré, kdyby se povedl najít recept na současné potíže eurozóny,“ uvedl Bergqvist.

Přehrát

00:00 / 00:00

S hlavním ekonomem švédské finanční skupiny SEB Robertem Bergqvistem hovořil Roman Chlupatý

„Já přitom věřím, že to nakonec bude EFSF, co se stane jistou záchranou sítí, která pomůže jak Irsku, tak do určité míry i Řecku. I když to zůstalo vně EFSF. Zároveň si myslím, že je naprosto nezbytné, aby se součástí této záchranné sítě stalo Portugalsko. A čekám, že se zapojí i Španělsko. Tyto země totiž čelí obrovským hospodářským a možná že i politickým výzvám. A dokavad nejsou součástí tohoto mechanismu, tak jaksi zvyšují nejistotu týkající se osudů celé eurozóny. A to není dobré pro hospodářský rozvoj ani finanční situaci eurozóny,“ švédské finanční skupiny SEB Robert Bergqvist.

Budoucnost eurozóny je tak v tuto chvíli stále nejistá. Co čekáte vy – má to nejhorší evropská měnová unie už za sebou a nebo ji to nejhorší teprve čeká?

„V tuto chvíli, jak jsem řekl, vytváříme jakýsi společný evropský dluh. A to, podle mě, není dobře. Znamená to totiž, že zachraňujeme země, které mají problémy. Na druhou stranu, pokud je to skutečně jediná možnost, jak zachránit euro, pak rozumím tomu, proč se to dělá. A já jen doufám, že EFSF skutečně nakonec poskytne eurozóně jistou úlevu. Protože je opravdu důležité, aby se povedlo vyřešit potíže s financováním, které některé země mají. Nicméně, je třeba si uvědomit, že i když se to podaří, budou nadále existovat politické překážky komplikující chod měnové unie. Hlasy jednotlivých členů eurozóny totiž mají odlišnou váhu," přiomněl Bergqvist.

"A obyčejně, pokud chcete najít v organizaci jako je eurozóna kompromisní řešení, tak není dobré, když si hlasy členů nejsou rovny. Což v našem případě platí dvojnásob. Protože my se pomalu blížíme k politické unii. Což zřejmě byl i záměr při samotném zrodu eura, že vše skončí politickou unií. Nicméně, já si nemyslím, že máme politiky a nebo občany, kteří by na něco podobného byli připraveni. Což může jen prohloubit tu současnou nejistotu. Já tak jen doufám, že eurozóna tyto problémy zvládne. Ale neměli bychom podceňovat problémy, které jsou s řešením těchto věcí spojené.“

I s ohledem na problémy eurozóny je možné říci, že se rozhodnutí nepřijmout euro Švédsku prozatím vyplácí. Bude tomu tak i nadále – je vlastní měna něčím, z čeho by země profitovala dlouhodobě?

„Řekl bych," poznamenal Bergqvist," že existuje ekonomický rozměr této otázky a pak také politický rozměr. Pokud se zaměříme na ekonomiku, tak je třeba se zeptat na to, zda by Švédsko z členství v eurozóně profitovalo. A já se musím přiznat, že si tím nejsem tak jistý. Myslím si totiž, že jsme konkurenceschopní, a že by nám vstup do eurozóny nezajistil nižší úrokové sazby a nebo lepší trh práce. Navíc veřejné finance u nás jsou v pořádku. A díky tomu všemu teď máme hodně flexibility. Přitom pokud se podíváme na eurozónu, tak ta je podle mě v kritické situaci. Stále se čeká na to, co bude z EFSF. Navíc, jak jsem se také zmínil, pomalu kráčíme směrem k vytvoření jakého společného evropského dluhu. Což souvisí s malými krůčky směrem k vytvoření politické unie, jakýchsi Spojených států evropských."

"A i proto jsme nyní v situaci, kdy nikdo neví, jak eurozóna bude za pár let vypadat. Což je podle mě důvod, proč zůstat vně eurozóny a počkat si prostě na to, jak se věci vyvinou. Jinými slovy, co se zmíněného ekonomického rozměru týče, myslím si, že existují důvody, proč by Švédsko mělo zůstat vně a počkat si, jak se věci budou vyvíjet,“ zdůraznil šéfekonom švédské finanční skupiny SEB Robert Bergqvist.

Milan Kopp, Roman Chlupatý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme