Vláda by se měla připravit i na výraznější zpomalení růstu, říká ekonom
Růst většiny našich obchodních partnerů v příštím roce zpomalí. Ochlazení proto čeká také českou ekonomiku. Vyplývá to z nejnovější prognózy Mezinárodního měnového fondu. Ta nám v roce 2012 predikuje růst o 1,8 procenta, tedy o celých 1,1 procenta nižší, než s čím počítal předchozí výhled.
Česká vláda přitom nadále vláda počítá s růstem na úrovni 2,5 %, na čemž staví rozpočet. Stále více analýz, včetně té měnového fondu, ale očekává růst pomalejší.
„Uvidíme na počátku října novou predikci ministerstva financí, kde budou již tyto předpoklady pomalejšího růstu zahraničních partnerů reflektovány, zároveň tam pravděpodobně budou reflektovány některé dílčí údaje z české ekonomiky.“
„Z tohoto hlediska pravděpodobně říjnová predikce přinese pomalejší růst české ekonomiky, na druhou stranu rozpočet se musí poslat do parlamentu do konce září. Takže uvidíme, jestli s tím už bude ministerstvo pracovat i ve svých předpokladech ohledně rozpočtu na příští rok,“ upozornil ekonom Citibank Jaromír Šindel ve Světě o deváté.
I kdyby ale vláda rozpočet na příští rok opřela o růst o 2,5 procenta a on byl o bezmála procento pomalejší, nemuselo by to podle něj znamenat příliš velký problém.
„Často se hovoří, že jedno procento růstu vytváří deficit kolem 10 – 15 miliard, což se dá zvládnout během rozpočtového roku běžnými opatřeními. Nebezpečí spíš hrozí v tom, aby vláda na to byla skutečně připravená a měla alternativní scénář ještě výraznějšího zpomalení. Jelikož přece jenom ta rizika, když se podíváme na fiskální krizi ve vyspělých ekonomikách, jsou právě směrem spíše dolů,“ konstatoval Jaromír Šindel.
Pozice centrální banky jednodušší
Jak ekonom dále upozornil, na předpovídané ochlazení ekonomiky doma i ve světě je o trochu lépe než vláda připravená Česká národní banka, která své alternativní scénářem má.
„Pokud se podíváme na bankovní stres testy, vidíme tam v podstatě scénáře propadu ekonomiky okolo 5 procent. Z pohledu ČNB je to samozřejmě jednodušší, jelikož nemusí uvalovat daně a nikomu nekrátí výdaje. Pouze v uvozovkách hýbe s úrokovými sazbami,“ poznamenal Jaromír Šindel s tím, že z pohledu ministra financí je situace mnohem komplikovanější.
„Pravděpodobně kdybychom viděli nastupující silnější zpomalení ekonomiky, či případně krizi, tak by různé sektory mohly zapomenout na snižování daňového zatížení v některých segmentech – těžko se to v současné době kvantifikuje, jelikož ta daňová reforma je relativně komplexní.“
„Ale pravděpodobně by firmy, ale samozřejmě i občané museli čekat vyšší daňové zatížení. Obdobné tomu, jaké jsme viděli v roce 2010, kdy se pozastavilo snižování sociálních příspěvků a zvedla se, v uvozovkách dočasně, nakonec trvale, daň z připadané hodnoty,“ uvedl Jaromír Šindel.
