Do slovenských kin přichází ostře sledovaný film o masakru v Devínske Nové Vsi. Hraný dokument mapuje události z loňského srpna, kdy jeden z obyvatel bratislavského sídliště zastřelil sedm lidí a nakonec i sebe. Příčinou hromadné vraždy měly být údajně sousedské spory.

0:41 18. února 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Film trvá hodinu a za tu dobu se o masakru v Devínske Nové Vsi dozvíte všechno. Tedy všechno to, co už jste dřív slyšeli z médií.

Snímek Devínsky Masaker je hezky zabaleným kompilátem faktů s poctivě posbíranými výpověďmi svědků a pozůstalých.

Emoce jsou ve filmu namíchané tak akorát. Ne víc krve, než je nutné, a žádné slzy, jenom střízlivý pohled na tragédii, kterou postupně zahlazuje čas.

Natáčet dokument jenom pár měsíců po tragédii s sebou neslo řadu problémů. Vzpomínky aktérů byly ještě příliš živé, scény se netočily přímo na inkriminovaném sídlišti, ale jinde v Bratislavě. I tam ale obyvatelé okolních domů několikrát volali policii, protože slyšeli filmařské výstřely a báli se, že se vraždění opakuje.

Pachatele masakru Ľubomíra Harmana si ve filmu zahrál Pavel Vrabec, čtyřicetiletý amatérský herec a pacifista, který má málo k čemu tak daleko jako ke zbraním.

„Nevěděl jsem dopředu, do čeho jdu, protože na to se nedá připravovat. Moje vnitřní cítění tam dost zapracovalo, když jsem viděl, co mám dělat a co se očekává. Bylo to náročné,“ říká o své roli.

Faktografie bez vyústění

Ve filmu se objevují i některá nová fakta, například hypotéza o tom, že Harman střílel i gumovými projektily po lidech, kteří nebyli jeho primárním terčem a které nechtěl zabít. Filmaři taky zjistili, že sousedé měli Harmana skutečně psychicky týrat, potírali mu třeba dveře od bytu výkaly. Introvertní Harman nakonec celou rodinu postřílel.

Faktografie případu je ve filmu bezmála dokonalá, zpracování vizuálně atraktivní. Jenže chybí vyústění - z filmu se nedovíme, proč se to muselo stát, a co by si z Harmanova případu měla vzít společnost, nejenom ta slovenská, ale třeba i česká.

Režisér snímku Gejza Dezorz ale říká, že cílem filmu nebylo nikomu dávat ponaučení: „Většina obyvatel Slovenka nebo Česka, ale i ve světě žije na sídlištích v panelákových zónách a je přirozené, že se tam nashromáždí lidé různého sociálního statusu a vzniká napětí.“

Martin Hromádka, Vojtěch Berger Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít