Od 1. května 2025 se mění pravidla pro placení rozhlasového poplatku. Více informací zde.

Vánoční klasika čtyřikrát jinak

Vánoční koledy jsou disciplínou, která je na jedné straně výzvou pro mnoho muzikantů, na straně druhé nabroušeným ostřím, o které se pořezal nejeden ostřílený borec. Přesto se v předvánoční době na trhu každoročně vyrojí záplava nových vánočních pokusů různé úrovně. Pojďme se na pár z nich podrobněji podívat.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELÝ PŘÍSPĚVEK!

Přehrát

00:00 / 00:00

Vánoční klasika čtyřikrát jinak

Jako první byl na scénu sobím spřežením vtažen Bob Dylan. Jeho příjezd byl o to překvapivější, že v letošním roce už jednu desku vydal. Autor sám má židovské kořeny, přesto několikrát zdůraznil, že nikdy o významu Vánoc nepochyboval. "Patří do mé genetické výbavy, stejně jako folkové písničky", prohlásil letos 68letý bard. Album samotné se soustředí na ty neprofláklejší koledy, především americké provenience. A abyste pochopili, o co na albu panu Zimmermanovi jde, pusťte si nejdříve rozpustilý klip k singlovce Must Be Santa. Bob se na Christmas in the Heart především baví a tímto úkrokem stranou chce pomoci opuštěným dětem.

Bob Dylan - Must Be Santa

To Sting svoji vánoční desku připravoval pěkně dlouho. Jeho tradiční odměřenost se spolu s nejednoznačností, jak svoji novou desku pojmout (zda akusticky komorně, baladicky popově nebo velkoorchestrálně), postarala o jeden z propadáků letošního konce roku. Přitom u Stinga se přešlapování na místě zatím neobjevovalo. Album If On A Winter's Night je bohužel smutnou výjimkou.

Zatímco popový bard Sting na své nové desce nepříjemně a zcela jistě nechtěně studil, do žhavějších podob se snažili Vánoce natočit umělci darkwave labelu Black Rain, kteří připravili vypečenou výběrovku Black Snow. Notorické koledy staršího i novějšího data se tu setkávají s originálními příspěvky a dohromady tak tvoří, navzdory žánrové determinaci, velmi barevnou kompilaci. Bohužel výběr, krom úhlavní myšlenky, nedrží moc pohromadě, takže z šedi, tedy černi, vystoupí především EBM verze Fairytale of New York, původně od The Pogues, a to je přeci jen málo.

Na závěr se podíváme domů za Tomášem Kočkem. Ten se na rozdíl od Čechomoru, který se stočil k odrážení městských slavností, snaží stále vykopávat zajímavé odkazy našich předků a předkládat je inovativním způsobem. Na desce Koleda namíchal dohromady svoje vlastní autorské kompozice a letité vánoční tradicionály. Na rozdíl od Black Snow výběru a nešťastného Stinga, všechny nesourodé položky desky drží hezky pohromadě a navíc je k nim jako aditivum přidán přirozený šarm principála, který už předchozími alby dokázal, že domácí hudební zlatodol je možné pojmout velmi vkusně. Plusem je také výpravný obal se složeným Betlémem a raženým digipackem.

Tomáš Kočko & Orchestr | Foto: Press kit

Pavel Zelinka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mohlo by vás zajímat

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme