Produkce hašiše zajišťuje v horách severního Maroka živobytí většině rodin

Mezinárodní průzkumy ukazují, že lehké konopné drogy jsou mezi mladými Čechy stále hodně oblíbené. Pěstování marihuany je ale nadále nelegální. V horách severního Maroka je sklizeň marihuany a její následná přeměna na hašiš motorem hospodářství, přestože zůstává podle tamních zákonů zločinem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Produkce hašiše zajišťuje v horách severního Maroka živobytí většině rodin | Foto: Jan Prokeš

V útulných uličkách neoficiální metropole konopného byznysu - malebného městečka Chefchaouen v pohoří Rif - je k vidění řada kožedělných dílen. Řemeslníci působí velmi zručně, jejich produkty jsou vkusné a zároveň docela levné.

Zdá se, že v Chefchaouenu panuje na marocké poměry blahobyt, a to nejen díky řemeslům. 30letý Adnan prý pochází z rodiny tradičních pěstitelů marihuany. Farmařením, jak své profesi říká, se zabývá od třinácti let:

„Maroko je továrna a Evropa trh. Marihuanu a hašiš dostáváme do Evropy různými způsoby. Kvalitnější zboží většinou pašují letadlem cestující jednotlivci v žaludku, zabalené do igelitu.“

Přehrát

00:00 / 00:00

V Maroku natáčel redaktor Jan Prokeš

Pak se tady vyrábí i velmi špatné konopné drogy, v Maroku hodně levné. V tomhle byznysu se hodně angažují mafie z Evropy. Přidávají do marihuany různé chemikálie, takové výrobky z konopí pak převážejí na malých lodích z přístavu Tanger do jižního Španělska. Směrem na sever jejich cena postupně výrazně narůstá.

Adnan je synem lokálního politika a básníka, jeho společenskou prestiž prý vystihuje neskromný pseudonym Generál. Pěstitelů marihuany je v celé oblasti pohoří Rif podle Adnana přes půl milionu.

Nepoddajné a dříve dosti utlačované horaly převážně berberského původu nechávají monarchie i policie od jisté doby na pokoji. Oficiálně ilegální marihuanu přehlížejí, i s ohledem na to, že ve zdejší kamenité půdě se bramborám nebo rajčatům nedaří.

Policisté se sice nestarají o marihuanu, uplácet je ale prý musejí výrobci hašiše, kterým je i Adnan, zaměřený na klientelu z řad turistů.

„Běžní, menší zemědělci prodávají marihuanu velkým mafiím, které jim dávají málo peněz a za hodně pak prodávají. Já to raději prodávám skutečným vyznavačům konopí, rastafariánům.“

Běžný rok v Maroku pak probíhá následovně: „V březnu zasadíme semínka, půdu pak hnojíme zvířecím trusem. V dubnu odstraníme samčí rostliny, které mají málo účinné látky THC. V květnu a červnu zaléváme, přes léto necháváme konopí růst na slunci. Na přelomu srpna a září sklízíme, pak sklizeň asi dva týdny sušíme a skladujeme doma v chladu. V říjnu pak z paliček vyrábíme hašiš. Ze sto kil máme jedno kilo kvalitního hašiše. To tady stojí 1000 euro, ale v Amsterdamu až 28 000 euro,“ vysvětluje Adnan.

Pro Generala pracují pěšáci, nabízející hašiš přímo v ulicích. Ačkoliv profituje hlavně z Evropanů, vnímá konopný obchod s nimi jako v jistém smyslu úpadek zdejší hašišové kultury od rituálu ke konzumu. Ještě to ale podle něj není tak zlé.

„Chtěl bych, aby marihuana byla legální, ale jenom v Evropě. Když by ji legalizovali tady, tak by sem přišly velké společnosti a nadiktovaly si výkupní ceny. My bychom pak dřeli za almužnu, podobně jako venkované v Číně nebo chlapci na kakaových plantážích v Pobřeží Slonoviny,“ je přesvědčen.

Dealer není boháč?

„Teď si žiju jako normální člověk v Evropě. Mám na jídlo, kalhoty a teplou sprchu. Evropané si možná představují typického dealera marihuany jako boháče, to já ale nejsem, nemám Ferrari,“ podotýká.

Podobné poměry jako v Chefchaouenu zřejmě panují v dalších tradičních marockých oblastech pěstitelů marihuany a výrobců hašiše.

„Region Ketama je podivuhodný. Neroste tam nic jiného než dobrý hašiš. Nejlepší hašiš na planetě se pěstuje v Ketamě a indickém Himálaji, ten afghánský není tak dobrý. Po něm se usíná. Je příliš těžký. Ten marocký je jiný, tedy pokud je pravý, a to často není. Často je toxický. Ten neošizený je ale lehký, stimuluje, povzbuzuje k pití i k sexu, k příjemným věcem. Jde o touhy, které máte v hlavě, není to jako u těžkých drog, které ovládnou celé tělo,“ přesvědčuje znalecky o jedinečnosti marockých lehkých drog Tarek, sám sebe označující za bývalého ‚závisláka‘ a dnes ‚příležitostného kuřáka‘.

Jan Prokeš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme