Pianistka z Terezína nezanedbávala klavír ani v pokročilém věku
O víkendu zemřela ve věku 110 let zřejmě nejstarší žena, která přežila holokaust – pražská rodačka Alice Herzová-Sommerová. Útrapy v terezínském ghettu prý přestála také díky lásce ke hře na klavír.
Mezinárodně uznávaná pianistka začala hrát na klavír už v pěti letech. Narodila se ostatně do umělecky založené rodiny, která udržovala přátelské kontakty například se spisovateli Franzem Kafkou nebo Maxem Brodem.
Jejím manželem se stal v roce 1931 houslista Leopold Sommer. O šest let později se jim narodil syn Raphael, který se později proslavil ve světě jako violoncellista.
Osudy Alice Herzové-Sommerové přiblížil ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát
Zlom přišel v roce 1943, kdy byla Alice Herzová-Sommerová i s rodinou transportována do internačního tábora v Terezíně. Spoluvězňům tam odehrála na 150 koncertů.
„Kulturní činnost byla do jisté míry tajná, do jisté míry Němci tolerovaná, protože oni měli jednak zájem na propagandistické funkci Terezína, to potom bylo zneužito k některým propagandistickým filmům, jednak věděli o tom, jaký bude osud těch lidí, co jim chystají,“ upřesňuje ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.
V terezínském ghettu Židé trávili různě dlouhou dobu, než byli posíláni do vyhlazovacích táborů. I tak tam ale zemřelo na 35 tisíc lidí. Alice Herzová-Sommerová přežila, její manžel zahynul v koncentračním táboře Dachau.
Alice Herzová-Sommerová zemřela jen týden před vyhlašováním amerických Oscarů, na které je v kategorii krátkých dokumentárních filmů nominován i snímek o ní. Jmenuje se The Lady in Number 6: Music Saved My Life, tedy Dáma v čísle 6: Hudba mi zachránila život.
Po válce se paní Alice vrátila do Prahy. Jelikož nikdo z jejích blízkých nepřežil, odjela v roce 1949 do Izraele. V roce 1986 se odstěhovala za synem do Londýna, kde žila až do své smrti. A i ve svém požehnaném věku hrála několik hodin denně na klavír.
Bývalé české židovské vězně z koncentračních táborů sdružuje Terezínská iniciativa. Momentálně má asi 500 členů. Žijících Čechů, kteří prošli holokaustem, ale může být i více. Válečné osudy těchto lidí se v mnohém shodují.
„Všichni lidé, nejprve byly jejich rodiny okradeny, poté byli připraveni o veškerá práva, posláni do Terezína, do vyhlazovacích táborů. Ti, kteří přežili, zpravidla byli výjimkou z celých rozvětvených rodin,“ vysvětluje Pavlát.
Dodává ale, že po válce se jejich životní příběhy rozcházely – někteří odešli, stejně jako Alice Herz-Sommerová, do Izraele, jiní zůstali v Československu. Část z nich ale vzápětí emigrovala před komunistickým režimem.
