Ruští vojáci přebírají ostrahu objektů na Krymu. Z Moskvy zní hlasy o vyslání kontingentu
Příslušníci ruské černomořské flotily sídlící v ukrajinském Sevastopolu chrání klíčové budovy na Krymu. Kyjev v reakci na to vyhlásil ukrajinské armádě na území Krymu pohotovost. Z Moskvy se už ozývají zprávy o tom, že situaci by mohl vyřešit "menší vojenský kontingent".
Velení černomořské flotily se prý dohodlo s krymskými úřady, že vypomůže s ostrahou klíčových objektů. Například budovu regionálního parlamentu v Simferopolu hlídají vojáci se špičkovou výzbrojí, na místě mají kulometné hnízdo i protitankové zbraně.
Na polních uniformách však nemají žádné insignie. Podobně to vypadá i na civilním letišti.
Podle ruských agentur převzaly ruské jednotky kontrolu nad několika vojenskými letišti a snaží se zajistit i základnu protivzdušné obrany. Nikde se zatím nestřílí a s ukrajinskými jednotkami se vyjednává. Objevily se také zvěsti o tom, že Rusové mají pod kontrolou ukrajinské vesmírné středisko v Jevpatoriji.
Ukrajinští vojáci se zatím nebrání a snaží se vyjednávat. Kyjev nemá ani na Krymu příliš možností, jak zasáhnout. Na poloostrově totiž nejsou základny ukrajinského pozemního vojska, umístěna je tam jenom zmíněná protivzdušná obrana, případně podpůrné sbory.
Krymský premiér požádal Moskvu o pomoc
Krymský premiér Aksjonov už dříve převzal pod svoji kontrolu kromě policie a pohraničníků i námořnictvo. Kdo nechce uposlechnout jeho rozkazů, má službu opustit.
Kyjev prý není schopen zajistit bezpečnost, a proto se Aksjonov obrátil přímo na ruského prezidenta Putina, aby mu s udržením klidu pomohl.
Oficiální stanovisko zatím z Kremlu nepřišlo, neoficiální informace hovoří o tom, že Moskva žádost o podporu nebude ignorovat. Ruské ministerstvo zahraničí také uvedlo, že je situací na Krymu „extrémně znepokojené“.
Situaci sleduje přímo na Krymu zvláštní zpravodaj ČRo Ondřej Bouda, reakce z Moskvy přiblížil Martin Dorazín
Ruská Státní duma prezidenta Putina vyzvala, aby „okamžitě podnikl opatření na ochranu obyvatel Krymu před násilím a bezprávím a aby použil veškeré prostředky k potlačení nezákonných akcí neuznané kyjevské vlády“. To znamená nasazení veškerých silových prostředků.
Šéfka horní komory parlamentu Valentina Matvijenkovová pak připustila možnost vyslání omezeného kontingentu ruských vojsk. Rusko by podle ní vojáky rozmístilo na Krymu z bezpečnostních důvodů.
Podle agentury Reuters Kyjev zároveň označil jmenování krymského premiéra Sergeje Aksjonova za nelegální. Toho zvolil před několika dny regionální parlament zasedající pod dohledem neznámých, údajně proruských ozbrojenců.
Už v noci na pátek zablokovali proruští ozbrojenci mezinárodní letiště v Simferopolu, správním středisku Krymu, a také vojenské letiště u Sevastopolu. Simferopolské letiště je mimo provoz a uzavřený je opět celý vzdušný prostor Krymu.
Kolem poledne se ve městě nedaleko parlamentu sešla demonstrace na podporu ozbrojené intervence. Lidé provolávali slávu Berkutu, tedy speciálním jednotkám, které tvrdě zasahovaly na Majdanu v Kyjevě, a na transparentech žádali ochranu před invazí USA a EU.
Šéf autonomní vlády na Krymu žádá Putina o pomoc, Moskvu situace extrémně znepokojuje
Číst článek
Nové vedení Ukrajiny sice oznámilo, že nebude na provokace Rusů vojensky reagovat, ministerstvo obrany ale uvedlo armádu v oblasti do pohotovosti. Kyjev tvrdí, že Rusko už v posledních dnech přemístilo do oblasti 6000 vojáků.
Pohyb ruských vojenských jednotek na ukrajinském Krymu znepokojuje také Spojené státy. Prezident Barack Obama po zasedání Rady bezpečnosti OSN varoval Moskvu, že jakákoliv intervence na Ukrajině nezůstane bez odezvy. Blíže ale nic nespecifikoval.
K ukončení přesunů ozbrojených jednotek na Krymu vyzvalo také Polsko. Tyto provokace podle Varšavy zvyšují napětí na poloostrově a ohrožují celistvost Ukrajiny.
