Přes 95 procent voličů hlasovalo v krymském referendu pro připojení k Rusku

Přes 95 procent účastníků referenda o budoucnosti Krymu se vyslovilo pro připojení poloostrova k Rusku. Vyplývá to z odhadů výsledků referenda, založených na průzkumech před volebními místnostmi, a ukazují to i průběžné součty odevzdaných hlasů. Oficiální výsledky by měly být známy nejpozději do pondělního rána. Ukrajina ani Západ referendum dopředu neuznaly jako nelegální a nelegitimní, Rusko ho chce naopak uznat.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Krym, Simferopol, Leninovo náměstí. Ženy držící vlaječky s nápisem „Krym je s Ruskem“ čekají na vyhlášení prvních výsledků referenda | Foto: Reuters

Hlasování se konalo od 7 do 19 hodin středoevropského času a uskutečnilo se bez větších incidentů.

Lidé se mohli vyslovit buď pro připojení Krymu k Rusku, nebo pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny.

Část obyvatel Krymu – zejména z řad tamních Ukrajinců a Tatarů – se sice rozhodla referendum bojkotovat, účast voličů byla přesto hojná. Podle ruských médií přesáhla 80 procent.

Výsledky referenda už předem odmítly Ukrajina a také Evropská unie či Spojené státy. Ty oznámily, že Rusko musí počítat se sankcemi. Zítra o nich budou v Bruselu jednat i ministři zahraničí Evropské unie. Kreml kritiku odmítá.

Výsledky referenda na Krymu neuznává ani Česká republika. Oznámilo to ministerstvo zahraničních věcí. Zároveň vyjádřilo podporu ukrajinské vládě a označilo kroky Ruska za politováníhodné.

Kyjev se bojí o východ země

Mezi proevropsky smýšlejícími lidmi na Ukrajině sílí obavy z dalšího vývoje, zejména z toho, že po intervenci na Krymu by se Rusové mohli pokusit o podobnou akci i na tradičně proruském východě Ukrajiny.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk chce vytvořit speciální fond, kam by směřovaly peníze na obranu země.

Někteří novináři přišli o techniku, jinak bylo referendum na Krymu klidné

Číst článek

„Vzhledem k hrozbě u Ukrajinských hranic a agresi ze strany Ruska musíme učinit vážná rozhodnutí. Musíme se dohodnout, jestli bude třeba vytvořit fond na podporu mobilizace a modernizace armády. Zřejmě bude také nutné, abychom navýšili počet vojáků i pohraničníků,“ uvedl Jaceňuk.

Pokud budou platit politická ujednání, bezprostředně konflikt nehrozí. Už dříve se dnes ministři obrany Ruska a Ukrajiny dohodli na příměří, podle nějž až do příštího pátku nebudou jednotky obou zemí podnikat žádné ozbrojené akce.

Shodou okolností to je právě pátek 21. března, kdy by podle Jaceňukových plánů měla Ukrajina podepsat asociační dohodu s Evropskou unií.

Násilí v Doněcku

Rusko opakovaně mluví o nebezpečí, kterému je vystaveno ruskojazyčné obyvatelstvo na východě Ukrajiny. Dnes to v telefonickém rozhovoru se svým americkým protějškem zopakoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Uvedla to agentura ITAR-TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí.

Oba politici se údajně domluvili, že budou usilovat o řešení krize na Ukrajině tím, že budou naléhat na tamní rychlou ústavní reformu. Ta by mohla znamenat například jistou formu autonomie pro oblasti se silnou ruskojazyčnou menšinou.

Rusko na Krymu do pátku nepodnikne žádné akce, dohodlo se na tom s Ukrajinou

Číst článek

Situace na východě Ukrajiny je neklidná. Při střetech mezi proruskými a ukrajinskými demonstranty zemřeli v noci na včerejšek dva lidé. A ani dnes nebyl klid. Proruští aktivisté demonstrovali v Doněcku, Lugansku a dalších městech na východě Ukrajiny. V Doněcku dokonce zaútočili na vládní úřady.

Na centrálním náměstí se tam sešly asi tři tisíce lidí. Nad hlavami jim vlály ruské vlajky. Nejprve se dav dožadoval propuštění Pavla Gubareva. To je muž, který se prohlásil za lidového gubernátora, ale 6. března jej policie zatkla a obvinila z porušování státní integrity.

Pět stovek lidí pak zaútočilo na sídlo prokurátora. Vlámali se do budovy, strhli ze střechy ukrajinskou vlajku a nahradili ji ruskou. Podle svědků policie jen přihlížela.

Kyjev už včera dal najevo přesvědčení, že nepokoje na východu země rozdmýchávají agenti Kremlu.

Ukrajina, Doněck. Proruská demonstrace v den konání referenda na Krymu | Foto: Reuters

ČTK, Český rozhlas, Jaromír Marek, Petra Novotná, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme