Česká republika podpoří zavedení cílených sankcí proti Rusku
Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka se Česká republika vysloví pro zavedení sankcí proti vybraným ruským představitelům a politikům z Krymu. Opatření se dnes zřejmě chystá zavést Brusel. Vyplývá to z návrhu závěrů schůzky ministrů zahraničí zemí Evropské unie, který má Český rozhlas k dispozici.
Jednalo by se o odvetu unie za ruskou akci na Krymu. „Je evidentní, že těmito kroky se zpochybňuje bezpečnostní řád regionu, ve kterém žijeme,“ vysvětluje Zaorálek.
Sankce v podobě zmrazení kont v evropských bankách nebo zákazu cestování do zemí Evropské unie se údajně týkají asi 20 lidí. Podle vysoce postavených diplomatů seznam možná ze začátku zahrne jen méně významné politiky, aby si Evropská unie nezavřela cestu k jednání.
O setkání evropských ministrů zahraničí informuje zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Ondřej Houska
„Já to chápu tak, že to je vlastně taková první sada jmen. Nevylučoval bych, že seznam může být rozšiřován. Třeba i na příštím sezení rady. Takže to bude seznam jmen, na kterých jsme v tuto chvíli schopni se dohodnout,“ přibližuje Zaorálek.
Evropská unie tak bude moci reagovat podle toho, jaké budou další ruské akce na Krymu nebo jiných místech Ukrajiny. „Rozšiřování seznamu může souviset právě s tím, jak se bude dál situace vyvíjet,“ potvrzuje Zaorálek.
Unie nejspíš počká, jestli Rusko Krym připojí. Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn je nicméně přesvědčen, že poloostrov už je pro Ukrajinu ztracen.
Evropská unie prý rozhodne o sankcích na vybrané ruské představitele
Číst článek
V reakci na výsledek referenda, kde skoro 97 procent voličů rozhodlo o připojení Krymu k Rusku, vyhlásil ukrajinský parlament částečnou mobilizaci. Západ výsledek hlasování neuznává.
O možných sankcích mluvili europoslanec za KSČM Miloslav Ransdorf a europoslanec za ČSSD Libor Rouček
Pokud bude konflikt dále eskalovat, Evropská unie prý zváží zavedení rozsáhlých ekonomických sankcí proti Rusku.
„Nemůžeme jen tak sedět a dovolit, aby se něco takového stalo,“ upozornila šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová.
Případné sankce považuje europoslanec za KSČM Miloslav Ransdorf za neúčinné. Podle něj na ně totiž často doplatí obyčejní lidé:
„Za dobu, co jsem v politice, si pamatuji mnohé sankce a většinou se obrátily právě proti těm, kteří na chod událostí neměli žádný vliv. Vzpomeňte si třeba na Irák, kde to nepostihlo Saddáma Husajna, ale postihlo to řadové Iráčany.“
„Sankce, o kterých nyní ministři zahraničí jednají, nejsou žádné plošné sankce, které by se týkaly obyčejných Ukrajinců, obyvatel Krymu či Rusů. Jsou to sankce, které by měly postihnout velmi selektivně lidi, kteří jsou zodpovědní za porušení suverenity,“ namítá europoslanec za ČSSD Libor Rouček.
