Spolupráci s hledači pokladů si archeologové z Přerovska pochvalují

V Česku je prý kolem 25 tisíc takzvaných detektorářů. S detektory kovu se toulají po polích, lesích i městech. Stále jsou mezi nimi nepoctivci, kteří cíleně drancují naleziště, řada detektorářů ovšem s archeology spolupracuje. Například na Přerovsku se archeologické průzkumy bez amatérských hledačů pokladů už pár let neobejdou.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

detektor kovů

detektor kovů | Foto: Michal Malý

Detektorář Miroslav Komínek vyráží do terénu každou volnou chvíli, často právě na místa vytipovaná archeology. Jeho hlavní pracovní nástroj může laikovi připomínat křovinořez, který vydává podivné zvuky.

„Často se lidé ptají, co se s tím křovinořezem děje. Dole je v podstatě cívka ve tvaru talíře. Po zapnutí se ozve zvukový tón. Jak slyšíte, lokalizuje přítomnost kovu pod cívkou. Na displeji se potom objevuje hloubka předmětu plus identifikační číslo s přibližným materiálem, ze kterého je to vytvořeno,“ přibližuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Za takzvanými detektoráři vyrazila redaktorka Jana Zemková

Městský strážník Miroslav Komínek propadl procházkám s detektorem kovu před čtyřmi lety. „Zájem o historii mám už od dětství, k tomu se časem pochopitelně přidávalo i to sbírání. Je to směs chlapského koníčku, pohybu v terénu, adrenalinu, takové detektivky i toho, že každý předmět má za sebou nějaký příběh,“ vysvětluje.

Devadesát procent nálezů podle něj tvoří bezcenný odpad, od kovových víček přes klíče až po konzervy. Vzácně už ale Miroslav Komínek narazil i na opravdový poklad:

„Pro mě asi jeden z nejzajímavějších nálezů byl keltský obol, který jsem nalezl v době svých narozenin, a pak stříbrný denár z římské republiky, který byl dokonce v té době ražen přibližně ve dnech mých narozenin.“

Přerovský archeolog Zdeněk Šenk si spolupráci s detektoráři pochvaluje, amatérští hledači kovů byli u nálezů několika vzácných pokladů po celém Olomouckém kraji.

A třeba přímo v Přerově by se bez nich nejspíš nikdy nenašla vzácná mince v lokalitě, kde archeologové objevili základy školy a kostela Jednoty bratrské – tam prokazatelně působil i Jan Ámos Komenský.

„Zlatá mince, jedná se o takzvaný sultání, který byl ražen sultánem Ahmedem I. v letech 1603 až 1617. Tato mince byla nalezena v úrovni podlahy bratrského sboru ze 16. století,“ upozorňuje archeolog.

Jana Zemková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme