Sojuz se spojil s Mezinárodní vesmírnou stanicí. S dvoudenním zpožděním

Na Mezinárodní vesmírnou stanici dorazila nová posádka. Trojice astronautů tam původně měla být už dva dny, technické problémy ale její let zpozdily.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mezinárodní vesmírná stanice je hotova a má šestičlennou posádku

Mezinárodní vesmírná stanice je hotova a má šestičlennou posádku | Foto: NASA

Ruská raketa Sojuz měla letět v tzv. zrychleném profilu - podle původního plánu měla dorazit do cílové stanice za šest hodin. Krátce po startu jí ale selhaly pomocné rakety a kvůli tomu stroj vynechal několik manévrů, které měly jeho cestu uspíšit.

Pro posádku to ale neznamenalo nijak zásadní komplikace, pouze takové, že se jejich cesta prodloužila. S Mezinárodní vesmírnou stanicí se raketa spojila dnes po půlnoci, ve výšce zhruba 402 kilometrů nad Zemí, konkrétně nad Brazílií.

Mezinárodní vesmírná stanice (International Space Station – ISS) je jediná trvale obydlená vesmírná stanice. První díl stanice, modul Zarja, byl vynesen na oběžnou dráhu 20. listopadu 1998. Od 2. listopadu 2000, kdy na stanici vstoupila první stálá posádka, je trvale obydlena. V současné době je posádka, která se každých 6 měsíců obměňuje, tvořena 6 členy. Stanice je umístěna na oběžné dráze Země ve výšce kolem 400 km. Při průměrné rychlosti okolo 27 720 km/h pravidelně obíhá Zemi s periodou cca 92 minut.

Trojice astronautů tak doplnila stávající posádku Mezinárodní vesmírné stanice. Stráví na ní 170 dní a během této doby ji čeká řada vědeckých experimentů a nejednou se také podívá do volného kosmu.

Stejně jako v té předchozí trojici jde opět o rusko-americkou posádku. A toto národnostní složení na sebe poutá hlavně v současnosti velkou pozornost.

Západ s Moskvou v posledních dnech nenachází úplně společného slovo, alespoň co se dění na Zemi týče, což se ale neprojevuje v jejich letité vesmírné spolupráci.

Vesmírný publicista Karel Pacner ale připomíná, že to tak nebylo vždycky:

„V roce 1975 bylo spojení lodí Sojuz – Apollo. To byla velká euforie, ale Američani brzy přišli na to, že Sověti využili tento projekt k získávání informací o americkém programu pokoutně. Navíc se v té době se rozhořela nová studená válka, kdy Sověti šli do Afghánistánu. Takže další pokračování padlo.“

Start nosné rakety Sojuz-FG s lodí Sojuz TMA-12M s Američanem Stevem Swansonem a Rusy Alexandrem Skvorcovem a Olegem Artěmjevem byl úspěšný | Foto: Reuters

mkp, Pavlína Nečásková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme