Izrael tlačí na Palestinu kvůli její zahraniční politice, přestal jí posílat vybrané daně a clo

Izrael zastavil transfer peněz vybraných z daní a cel pro palestinskou samosprávu. Důvodem je žádost Palestinců o připojení k několika mezinárodním konvencím o lidských právech. Izrael to odmítá s tím, že Palestina není celosvětově uznávaná jako stát, a snaží se tímto způsobem posílit své mezinárodní postavení. Palestinci označují zastavení toku peněz za krádež.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Izraelský ministr financí Naftali Bennett | Foto: Reuters

Palestinci kvůli skomírajícím mírovým rozhovorům s Izraelem požádali o připojení k několika mezinárodním organizacím a smlouvám. Učinili tak v reakci na to, že Izrael odmítl do března propustit skupinu palestinských vězňů, na čemž se předtím vyjednávači dohodli.

Včera generální tajemník OSN Pan Ki-mun přijal palestinské žádosti o připojení k 13 dalším organizacím či konvencím. Izraeli se takový postup, vedoucí k mezinárodnímu uznání Palestiny, nelíbí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podrobnosti k aktuálním izraelsko-palestinským přinesl blízkovýchodní zpravodaj ČRo Štěpán Macháček

Palestinci se mimo jiné chtěli připojit k ženevským úmluvám, tedy k mezinárodním normám chránícím oběti války.

Podle Švýcarska tomu nic nebrání. Švýcarské ministerstvo zahraničí, kde jsou ženevské úmluvy uloženy, dnes konstatovalo, že „Palestinský stát“, jak zní prozatímní oficiální název, přistoupil ke konvencím s účinností od 2. dubna.

Podle Izraele však úmluvy pro palestinská území není možné uplatnit, neboť Palestina není celosvětově uznávaná jako stát.

Ženevské konvence mimo jiné zakazují kolonizaci okupovaných území. Právě sporná izraelská osadní politika na palestinských územích představuje jednu z největších třecích ploch blízkovýchodního mírového procesu.

Zastavení peněz, osvědčená páka

Kromě kritiky palestinské snahy o přistoupení k mezinárodním smlouvám z nejvyšších izraelských kruhů zaznívá i kritika samotného jednání s Palestinci. Ministr financí Naftali Bennett dokonce navrhuje, aby Izrael přímo anektoval oblasti s rozrůstajícími se židovskými osadami.

„Myslím, že můj plán je mnohem realističtější než nějaké propouštění teroristů, územní ústupky, raketové útoky proti Izraeli nebo současný přístup k mírovým vyjednáváním. Žádný Izraelec, Palestinec nebo kdokoli jiný na světě si nemůže myslet, že z těchto jednání něco vzejde,“ uvedl Bennett.

Rozestavěný dům v židovské osadě | Foto: Břetislav Tureček

Systém, který Izrael využil k politickému nátlaku, je nastavený už od mírových dohod v Oslu ze začátku 90. let minulého století.

Tehdy se vytvořila palestinská samospráva a Izrael jí předal některé pravomoci, ne však všechny. Například některé daně či clo za zboží, které putuje k Palestincům přes izraelské přístavy, vybírá židovský stát a vybrané peníze pak po měsíci palestinské samosprávě vyúčtovává.

Izrael však už několikrát výplatu peněz zastavil, děje se tak už od roku 2006. Někdy je to kvůli dluhům ze strany palestinské samosprávy, ale častěji je to z politických důvodů, jako jakási páka pro dosažení vlastních cílů. To je i aktuální případ.

Pro Palestince je zastavení peněz velmi citelné. Měsíčně se jedná o asi 100 milionů dolarů (zhruba dvě miliardy korun), to jsou asi dvě třetiny veškerých peněz, které Palestinci sami generují a které samospráva potřebuje pro své fungování.

ČTK, Štěpán Macháček, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme