Evropská komise je jako vláda. Navrhuje zákony a žádá parlament o důvěru

Na konci května se konají volby do Evropského parlamentu. Češi budou vybírat 21 poslanců z celkového počtu 751. Jaké pravomoci vlastně europoslanci mají? Český rozhlas se zeptal zástupců tří hlavních evropských institucí, jakou roli v legislativním procesu hrají komise, rada a parlament.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropský parlament

Evropský parlament | Foto: European Parliament

„Komisi bych mohl přirovnat k vládě. To znamená, že Evropská komise připravuje legislativu, dokonce v rámci Evropské unie má výlučné právo navrhovat evropskou legislativu,“ říká Jan Michal, vedoucí zastoupení Evropské komise v České republice.

Pokračujeme-li v paralele k národnímu zřízení, pak Evropský parlament a Evropská rada fungují jako jakýsi dvoukomorový parlament. Každá instituce má ale trochu jiný cíl.

„Role rady je laicky řečeno zastupovat zájmy členských zemi v Evropské unii,“ vysvětluje Jakub Dürr, zástupce vedoucího stálého zastoupení České republiky při EU.

Přehrát

00:00 / 00:00

O Evropský parlament, Evropskou komisi i Evropskou radu se zajímal redaktor Ondřej Bouda

Oproti tomu v parlamentu hlasují poslanci většinou podle svého politického přesvědčení, platí tedy klasické rozdělení na levici a pravici.

Tyto dvě instituce se vždy musí dohodnout na připravované legislativě. Pokud to nedokáží ve standartním řízení, přistoupí ke zvláštnímu dohadovacímu procesu.

„Je to taková procedura spolupráce, kdy se vlastně dohaduje tak, aby se skutečně obě strany – rada i parlament – na závěrečném textu dohodly a ten mohl potom podpisem vstoupit v platnost,“ upozorňuje Jiří Kubíček, vedoucí informační kanceláře Evropského parlamentu v Praze.

Komise sice jako jediná navrhuje evropské zákony, parlament i rada ji ale mohou požádat, aby se nějakým problémem zabývala.

„Kdo do toho může zasáhnout jako deus ex machina je právě Evropská rada, která může komisi vyzvat k předložení něčeho, co by komise třeba za normálních okolností nechtěla nebo neměla v úmyslu,“ potvrzuje Jakub Dürr.

Češi budou europoslance volit konkrétně 23. a 24. května.

Komise navíc podle Jana Michala nemůže bezhlavě navrhovat, co se jí zlíbí:

„Evropská komise v tomto směru samozřejmě nežije ve vzduchoprázdnu. Sleduje mandát, který má ze strany Evropského parlamentu, a také velmi pečlivě vnímá jednání v radě, to znamená názory členských států, protože by jaksi nemělo smysl předkládat nějakou legislativní inciativu, když bychom věděli, že v radě a parlamentu nenajde podporu.“

Žádost o důvěru

Podobně jako národní vláda musí i komise na začátku funkčního období předstoupit před parlament a spolu s programovým prohlášením žádat o důvěru.

„Parlament samozřejmě schvaluje komisi, schvaluje ji en bloc, nicméně už se i v minulosti stalo, že byly výtky proti jednomu komisaři a na požadavek Evropského parlamentu byl italský komisař vyměněn za jinou osobu,“ dodává Jiří Kubíček.

Na to, jak se následně evropská legislativa převádí do národního práva, dohlíží Evropská komise. Proto se také někdy označuje za strážce smluv.

Vrcholné instituce EU a jejich kompetence | Foto: Český rozhlas

Ondřej Bouda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme