Ceny silové elektřiny klesají, stavět nové elektrárny se proto nikomu nechce

Ceny silové elektřiny na evropské burze neustále klesají, přestože ještě nedávno někteří odborníci varovali před jejich růstem. Levná elektřina však odrazuje firmy od budování nových elektráren.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná elektrárna Temelín | Foto: Reuters

Když začalo Německo odcházet od jaderné elektřiny a postupně začalo uzavírat jaderné elektrárny, mnozí odborníci varovali, že hrozí během pár let nedostatek proudu a růst cen.

Ale opak je pravdou. Právě proto, že je ve střední Evropě zdrojů dost, ceny silové elektřiny na burze neustále klesají.

„Jaderné elektrárny se odstavují postupně, jedná se o proces na cca 10 let. K tomu je třeba připočítat, že nárůst výroby z obnovitelných zdrojů je rychlejší, než se předpokládalo, a také po finanční a následně dluhové krizi v Evropě je zatím slabší než očekávaná poptávka po elektřině,“ vysvětluje analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Přehrát

00:00 / 00:00

O důvody poklesu cen silové elektřiny na burze se zajímala Jitka Hanžlová

Kromě toho působí také velice levné emisní povolenky. Zatímco před pár lety se obchodovaly za 25 eur, teď stojí na trhu 4 až 5 eur.

Cenu elektřiny tlačí dolů také neustále zlevňující uhlí. Může za to boom těžby břidlicového plynu ve Spojených státech a přebytky uhlí, které pak levně vyváží.

Ceny na burze silně ovlivňují obnovitelné zdroje. Proud z nich musí obchodníci vykupovat přednostně. Protože obnovitelné zdroje dostávají za vyrobenou elektřinu dotace, je výrobcům vlastně jedno, za kolik na burze prodají a klidně prodávají velice nízko.

„Obnovitelné zdroje dostávají dotace odjinud a jsou v podstatě dražší. Jedna kWh větrné elektřiny se vykupuje v Česku za necelé 3 koruny, jedna kWh solární elektřiny se vykupuje v nejlepším případě za téměř 12 korun. Dodavatelé tyto peníze dostanou v každém případě. Mohou si říci – nám to běží, z burzy nám stačí 1 koruna za kWh a to ostatní dostaneme odjinud,“ popisuje komentátor Vladimír Pick.

Platí to koneční odběratelé. V Evropské unii kvůli tomu loni oproti roku 2008 vzrostly maloobchodní ceny o 26 procent, na což si stěžují i průmyslové podniky.

Stožár vedení vysokého napětí v Albánii | Foto: Reuters

V Česku letos začal platit takzvaný strop – odběratelé podle něj budou platit poplatek na podporu obnovitelných zdrojů maximálně 495 korun za megawatthodinu. Platí to jak pro domácnosti, tak pro podniky.

To, co bude potřeba zaplatit nad tento strop, by měl hradit stát. Spotřebitelé si však levnější silové elektřiny příliš neužijí.

Na tlak obnovitelných zdrojů na burze doplácí výrobci z tradičních zdrojů. Jejich elektrárny jsou potřeba pro vyrovnávání plynulých dodávek do sítě. Ale stavět nové elektrárny se jim při současném nastavení trhu nevyplatí.

Ceny silové elektřiny na pražské energetické burze (PXE) | Foto: ČTK

Jitka Hanžlová, mka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme