Česká komise pro UNESCO slaví 20 let a chce rozšířit seznam 12 zapsaných památek
Holašovice, brněnská vila Tugendhat nebo zámecký areál v Litomyšli, to jsou jen některé z památek, které reprezentují Českou republiku na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Zásluhu na tom má i česká komise pro UNESCO. Tento týden slaví už dvacet let fungování.
Celkem dvanácti zápisy na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO se pyšní Česká republika. Poslední z nich, Židovská čtvrť a Bazilika svatého Prokopa v Třebíči na seznam ale přibyly už v roce 2003.
Zhruba od roku 2005 usiluje o zápis na seznam světového kulturního dědictví UNESCO pražský kostel Nejsvětějšího Srdce Páně od slovinského architekta Josipa Plečnika. Stavba upoutává pozornost nejen obřími hodinami v průčelí, ale i neobvyklou „režnou" fasádou.
Hostem Ranního interview na Radiožurnálu byl Karel Komárek, vedoucí tajemníka Sekretariátu České komise pro UNESCO
„Plečnik nikdy nepoužil první variantu, ale vždy potom to zdokonaloval. Byl architektem, který byl vždy na místě, staral se o to a přemýšlel, co by se dalo ještě zdokonalit,“ říká historik umění a znalec Plečnikova díla Damjen Prelovšek.
„Konkurence je podstatně těžší, i podmínky jsou komplikovanější. A objektivně vzato naše nejdůležitější památky jsou již zapsané,“ vysvětluje Karel Komárek, vedoucí tajemník sekretariátu České komise pro UNESCO.
Teď je podle něj potřeba spíš hledat památky takové, které splňují ta velmi přísná kritéria. „Jedna z cest, kterou vidíme, je to, že se předkládají společné nominace se sousedními zeměmi nebo se zeměmi, které mají nějaké společné tradice,“ popisuje.
Dostat se na seznam UNESCO je otázka prestiže. Památka se lépe propaguje a také to pomáhá při shánění financí. UNESCO má ale i seznam nehmotného dědictví, kam se povedlo zapsat za Českou republiku třeba tanec verbuňk ze Slovácka nebo tradiční Jízdu králů. Podmínky jsou stejně přísné jako u hmotných památek
V současnosti se jedná třeba o zápis středoevropského lázeňství ve spolupráci s Rakouskem nebo o zapsání památek Velké Moravy za spoluúčasti Slovenska.
K řešení se snad schyluje i v případě točny v Českém Krumlově. Městu kvůli ní hrozí vyškrtnutí z prestižního seznamu světového dědictví.
„Vidíme jako členové komise světlo na konci tunelu, možnost kompromisu, na kterém se snad v nejbližších týdnech a měsících s UNESCO dohodneme. Nejdříve to musí ale projednat patřičné orgány,“ popisuje předseda české komise pro UNESCO Petr Gazdík (STAN).
O proces zápisu památek na seznam světového kulturního dědictví UNESCO se zajímá redaktorka Eva Rajlichová
Česká komise pro UNESCO se mimo kulturních záležitostí zabývá také vzděláváním, to bude prý v následujících letech priorita.
„Pokud se má Česká republika do budoucna rozvíjet řádným způsobem, jestliže má být státem, který je postaven na moudrosti, vzdělanosti, úctě k přírodě, umění a kultuře, což jsou základní myšlenky UNESCO, tak se musí více opřít zejména do vzdělání,“ dodává Gazdík.
Vila Tugendhat je jedinou moderní památkou na českém seznamu UNESCO
Číst článek
