Snižuje se počet vloupání do bytů, zloději si častěji vybírají rodinné domky
Z policejních statistik vyplývá, že počet vloupání do bytů se v Česku dlouhodobě snižuje. Pachatelé ale za kořistí chodí čím dál víc do rodinných domů. Lidem tak působí i statisícové škody. Počet objasněných případů se navíc pohybuje mezi 20 a 40 procenty.
Kdo chce zmírnit riziko, že mu zmizí věci ze sklepa, měl by podle odborníků věnovat pozornost kvalitním vstupním dveřím, které někdy dokážou zloděje odradit.
„Většinou ke sklepům vedou jedny dveře, které bývají papundeklové. Když se lidé domluví a dají si tam bezpečností dveře, potom nemusejí vynakládat prostředky na zabezpečení své kóje,“ nabádá majitele Tomáš Koníček z odboru prevence kriminality ministerstva vnitra.
Další možností je dražší věci označit pomocí speciálního syntetického nátěru.
„Existuje forenzní značení pomocí mikroteček. Pachatel to na první pohled nevidí, je to viditelné pod UV lampou. Pokud se ten předmět najde, třeba v zastavárně, tak se dá ztotožnit s majitelem,“ vysvětluje Koníček.
David bydlí s rodinou v malém činžáku v pražské čtvrti Spořilov. Kvůli opakovaným krádežím, které začaly asi před dvěma roky, si ale klidu příliš neužije.
„Třikrát garáž na domě, plus dům jako takový, pak garáž u bytu, sklep u bytu, třikrát auto. Škoda výrazně tak přes půl milionu korun,“ popisuje David.
Pravidelně přichází o sportovní vybavení nebo nářadí. Sklepní kóji má přitom vyzděnou a chráněnou masivními dveřmi. Zloději si ale poradili i s takovým zabezpečením.
Počet vloupání do bytů celkově v Česku klesá. Za první letošní čtyři měsíce zjistila policie 1300 případů. Roste ale počet vyloupených rodinných domků, kterých je od začátku roku víc než 2000.
„Všem sklepům, které mají dřevěná vrata, vypáčili petlice. U mě zohýbali celé plechové dveře, a když se nedostali dovnitř, tak vybourali kolem zámku díru do zdi,“ stěžuje si David.
Z deseti vloupání se policistům žádné nepodařilo objasnit. Byt i sklep má pan David pojištěný, na úhradu škody to ale nestačí.
„Člověk si koupí snowboard, dá za něj dvacet tisíc, za tři roky mu ho ukradnou. Člověk musí prokázat, že tam snowboard měl. Pojišťovna to odamortizuje na částku třeba tří tisíc, ale když si člověk bude chtít koupit nový snowboard, tak za něj dá zase dvacet tisíc,“ upozorňuje David.
Podle policejních statistik není objasněnost u těchto trestných činů vysoká. „Dlouhodobě se pohybuje mezi 20 a 40 procenty,“ dodává mluvčí policejního prezidia Vlasta Suchánková.
Věci z vykradených bytů nebo domků se tak ke svým původním majitelům většinou nevrátí.
