Práce přes agenturu je někdy problematická. Kvůli výši platu i požadavkům na peníze bokem
Na začátku letošního roku bylo v Česku bez práce víc než 600 tisíc lidí. Někteří nezaměstnaní se ve snaze najít místo obracejí na pracovní agentury, v praxi je však taková práce někdy na hraně zákona. Klienti si stěžují, že je pracovní agentury zneužívají, zaměstnavatelé zase upozorňují na problematické požadavky klientů.
Mezi klienty pracovní agentury patří i třicetiletý muž z Náchodska. Vzhledem k tomu, že poslední čtyři roky strávil za mřížemi a v rejstříku trestů má už deset záznamů, na mikrofon mluvit nechtěl, jeho zkušenosti však popsala Eva Lokvencová. Ta mu z pozice probační asistentky pomáhá s návratem do normálního života.
„V současné době ho nejvíc trápí výše platu v zaměstnání. Vzhledem k tomu, že má přítelkyni, se kterou čekají rodinu, tak to bude hodně náročné všechno utáhnout,“ říká Lokvencová.
O praxi, která někdy doprovází zaměstnávání přes agentury, se zajímal redaktor Václav Plecháček
Podle ní si zmiňovaný muž i někteří její další klienti stěžují, že sami si stálé zaměstnání neseženou a pokud se obrátí na agenturu, nejsou placeni stejně jako kmenoví zaměstnanci.
„Ta práce je stejná náplň, pracovní doba je také stejně dlouhá, ale protože je práce zprostředkovaná, tak bere nižší mzdu,“ popisuje Lokvencová.
Podle ředitele Úřadu práce v Hradci Králové Martina Horáka by se něco takového stávat nemělo, Horák však zároveň upozorňuje, že prokázat firmám nebo agenturám porušení zákona bývá velmi složité.
„Pokud to není nějaký řekněme pásový provoz, kde dva lidé dělají opravdu to samé a měli by mít stejnou práci, pokud je tam nějaká odchylka, tak zaměstnavatel může velmi zdatně argumentovat, že ta práce je jiná,“ vysvětluje Horák.
Jiný pohled na problematiku nabízí samotné pracovní agentury. Některé z nich údajně umožňují svým klientům vydělat nezdaněné peníze.
Reagují prý na požadavky klientů – často se u nich totiž o práci hlásí lidé, kteří by podstatnou část svého oficiálního příjmu museli použít na splácení dluhů. Pod podmínkou anonymity to Českému rozhlasu potvrdil majitel jedné z pracovních agentur.
„Často se stává, že naši klienti z řad zaměstnanců chtějí peníze bokem. Když to mám popsat poměrově, tak je to třeba osm lidí z deseti,“ uvedl muž.
Další lidé podle něj nabízenou práci nevezmou ani tak a dají přednost životu na sociálních dávkách.
„Hodně často se setkáváme s tím, že jako uchazeči nám přijdou lidé se základním vzděláním, my jim nemůžeme nabídnout žádnou jinou práci než pomocnou, kde se odměna pohybuje něco málo nad deset tisíc. Tito lidé nám na to ve velké většině odpovědí, že si přijdou na víc peněz ze sociálních dávek než při tomhle zaměstnání a prásknou nám dveřmi,“ dodává majitel agentury.
Tuto praxi nepřímo potvrzuje i ředitel hradeckého úřadu práce. Podle něj takoví lidé pak sice pracují, ale nelegálně.
„Osobně se domnívám, že počet osob, které aspoň občas pracují nelegálně nebo si udělají nějakou práci, která nikde není oficiálně vykázána, půjde v rámci kraje do tisíců,“ podotýká Horák.
Situaci mohou podle odborníků vyřešit jen častější kontroly nebo změna legislativy.
