Přesně před 100 lety skočil z jednoho z washingtonských věžáků muž opásaný zvláštním zařízením. Nebyl to sebevrah, ale jeden z průkopníků parašutismu. Slovenský rodák Štefan Banič tehdy ukázal, že jeho vynález - speciální deštníkový padák - funguje. Po úspěšném testu si nechal novinku patentovat. I když jeho padák zaujal americké letectvo, Banič na svém nápadu nezbohatnul. V rodných Smolenicích dožil jako obyčejný zedník.

2:38 3. června 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Je pohřbený na hřbitově,“ říká paní Murárová ze Smolenic, která vaří oběd a u hrnce loví z paměti všechno, co se ve škole naučila o Štefanu Baničovi.

„Určitě jsme se o tom učili, protože to je velká osobnost ze Smolenic. Je to někdo, kdo má celosvětový význam, takže ho známe,“ doplňuje.

To že Štefan Banič nezmizel ze školních osnov ani dnes, dokazuje i dcera Murárových, středoškolačka Kristína, která se o něm učila teprve nedávno.

„Byl vynálezce padáku, ale kromě toho objevil i jeskyni Driny. Narodil se ve Smolenické Nové Vsi. Jeho padák byl patentovaný až v Americe,“ říká Kristína.

Ve Smolenicích má Štefan Banič pamětní desku, bustu i památník ve tvaru padáku na zdejším hřbitově. A samozřejmě i malé muzeum. Právě v něm je vystavená také patentní listina pensylvánského senátu.

Ve Smolenicích na vynalézavého rodáka nedají dopustit. Označení vynálezce padáku je ale přece jen nepřesné. Banič padák nevymyslel jako první, ale přišel s netradičním řešením. Jeho padák vypadal jako deštník kolem hrudníku, který se otevíral soustavou pružin.

Patent na vynález dostal v srpnu 1914. Sté výročí budou ve Smolenicích letos v létě mohutně oslavovat, včetně seskoků padákem.

Vojtěch Berger Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít