Ochranná známka zaručuje kvalitu potravin, euroskeptici ale rozhodnutí EU často kritizují

Evropská unie přes dvacet let ochraňuje názvy produktů a potravin pocházejících z členských zemí. Snaží se tak zabránit jejich padělání nebo šizení. K zemím s největším počtem těchto ochranných známek patří Itálie. Podle euroskeptiků by však EU neměla označování potravin řídit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vrchní ředitel italského ministerstva zemědělství Felice Assenza | Foto: Robert Mikoláš

Mnoho produktů a potravin členských zemí Evropské unie se vyznačuje jedinečnými charakteristikami. Mají tradiční složení, speciální způsob výroby nebo geografický původ.

Od roku 1992 stanovila Evropská unie podmínky, za kterých jsou názvy produktů a potravin zákonem chráněny proti padělání. Podle Bruselu je to ve prospěch zákazníka.

Euroskeptici ale rozhodnutí Unie často kritizují. Bruselští úředníci by podle nich neměli nařizovat, jak v dané zemi potraviny označovat.

Přehrát

00:00 / 00:00

O ochranné známky Evropské unie se zajímal Robert Mikoláš

Množství výrobků s ochrannou známkou má Itálie. Patří k nim nejen vinný ocet balsamico, parmská šunka nebo sýr parmazán. Například ohledně šunky vedla země dlouholetý boj s Kanadou, protože Ottawa bránila jejímu dovozu z Itálie.

Farmu rodiny Merigo v blízkosti obce Carravagi italští zemědělci po dlouhá desetiletí opečovávali, aby pro své produkty získali ochranné názvy.

„K výrobě salámu používáme všechno vepřové maso. Tedy nejen některé části, ale to nejkvalitnější vepřové jako hřbet, panenku, kýtu a další. Pro nás je nejdůležitější kvalita," vysvětluje Paulo Bellori.

Na farmě se vyrábí například salám Montizzolo nebo cacciatore, který z jedné třetiny obsahuje libové vepřové maso, jemné telecí a různé druhy tuků. Výrobci také musejí udržovat stálou teplotu 12 stupňů Celsia a 80procentní vlhkost.

Ochranná známka je zárukou kvality

Ochrana těchto označení má v Itálii hlubokou tradici. Díky nim mohou lépe konkurovat zemím, jako je Argentina nebo Brazílie, které mají obrovské možnosti pro zemědělskou produkci.

„Naší zbraní ve světové konkurenci může být právě to, že se soustředíme na kvalitu. Potřebujeme prosazovat dohledatelnost potravin a jednotlivých komodit i jejich co největší bezpečnost," říká vrchní ředitel italského ministerstva zemědělství Felice Assenza.

Hodně euroskeptiků ale kritizuje Brusel za to, že zakazuje používat názvy některých produktů. V Česku je asi nejznámější případ pomazánkového másla.

„Tento produkt byl vynálezem husákovské éry, aby se na trhu máslo objemově nafouklo. Vstupem do Unie jsme přijali unijní právo, kde jsou definována označení, například onoho másla,“ vysvětluje europoslanec Jan Březina z KDU-ČSL. Máslo totiž musí obsahovat nejméně 80 procent mléčného tuku.

Robert Mikoláš, Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme