Závěr Smetanovy Litomyšle ozvláštnila skladba složená na objednávku festivalu

56. ročník Smetanovy Litomyšle skončil. Během 25 dní nabídl 34 pořadů, z toho sedm operních představení. Téměř všechny koncerty se tradičně odehrály na zámeckém nádvoří, letos ale poprvé i v nově opraveném piaristickém kostele. Novinkou byla také premiéra skladby současného autora, která vznikla pozoruhodným způsobem.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Smetanova Litomyšl – závěrečný koncert, 8. července 2012

Smetanova Litomyšl – závěrečný koncert, 8. července 2012 | Foto: František Renza, Smetanova Litomyšl

Lidé se mohli vydat na cestu z Litomyšle už během závěrečného koncertu. Skladbu takového jména napsal na objednávku festivalu Lukáš Hurník. Podnět mu poskytl ředitel Smetanovy Litomyšle Jan Pikna.

„Sbírám všechno o Litomyšli, takže když jsem v antikvariátu objevil takový starý almanach, kde byl příspěvek mladičkého Zdeňka Nejedlého, který psal o tom, že se sice oficiálně tvrdí, že Smetana navštívil Litomyšl až v roce 1880, tedy krátce před svou smrtí, když mu zde byla odhalena pamětní deska,“ vysvětluje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Závěrečný koncert si nenechala ujít redaktorka Naďa Kubínková

To znamenalo dvě podstatné věci. Bedřich Smetana navštěvoval Litomyšl častěji, než se podle archivu zdálo, návštěva ho navíc inspirovala k radostnému nápěvu.

V almanachu totiž Pikna objevil zmínku o existenci krátké melodie, kterou Bedřich Smetana napsal v roce 1867 a ke které si poznamenal možná název, možná místo – Na cestě z Litomyšle.

„Ale bylo to jenom deset taktů, které se samy o sobě hrát nedají, takže jsme vymýšleli, jak je dostat na jeviště. Nabídnout to nějakému skladateli ke zpracování byl vlastně jediný možný způsob,“ dodává Pikna.

Setkání s interprety

Lidé tak mohli během závěrečného koncertu slyšet vedle Dvořákovy Novosvětské a Smetanovy Vltavy zcela současnou moderní hudbu. Pod taktovkou dirigenta a vynikajícího hornisty Radka Baboráka ji zahrála Česká Sinfonietta.

„Často to tak bylo i v historii, že se nehrály skladby, které se potom v budoucnosti projevily jako zásadní díla. A to je v dnešním světě naprosto stejné,“ uvažuje Baborák. Česká hudba podle něj stále žije.

Závěrečné hudební finále mohli lidé poprvé sledovat nejen na nádvoří zámku, ale také na velkém plátně v klášterních zahradách. Osvědčila se i další novinka – lektorské úvody, kde se návštěvníci mohli setkat s dirigenty a interprety.

„Když jsme přišli s tím, že budeme dělat ouvertury, tak jsme nevěděli, jestli se tam nebudeme bát, jestli nás v té nové zámecké jízdárně nebude pět nebo deset. Ale ono už na první přišlo 80 lidí a ve finále, když jsme měli ty nejzajímavější hosty, vzpomenu režiséra Zdeňka Trošku, Lukáše Hurníka a řadu dalších osobností, tak se tam tísnilo 150 – 180 lidí. A to je samozřejmě velmi úspěšné a my v tom projektu přirozeně budeme pokračovat i v příštích ročnících,“ říká dramaturg festivalu Vojtěch Stříteský.

Všechny plánované koncerty umělci během festivalu odehráli. Vidělo je 27 tisíc diváků, tedy o sedm tisíc víc než loni. Pořadatelé považují 56. ročník za nejúspěšnější v historii festivalu.

Naďa Kubínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme