Češi jsou v Bruselu terčem vtipů, kvůli neschopnosti vlády shodnout se na eurokomisaři
Česká vláda se opět nedohodla na kandidátovi na evropského komisaře pro příštích pět let. Rozhodnout se chce do začátku vládních prázdnin, tedy 11. srpna. Kvůli oddalování rozhodnutí je však už teď v Bruselu terčem vtipů. Nejvlídnější komentáře na chodbách evropských institucí označují české váhání za grotesku.
Po formální stránce se může zdát, že času je dost. Současná komise má mandát do konce října a hearingy neboli takzvaná grilování kandidátů budoucí komise před evropským parlamentem se očekávají až po prázdninách.
Jenže nominovaný předseda Evropské komise Jean Claude Juncker už v Bruselu úřaduje – zatím neformálně požádal členské státy o jejich nominace.
Je tedy jasné, že jednání už se vedou, a kdo nemá připravené jméno a portfolio, o které se chce ucházet, poškozuje sám sebe.
Pro Čechy multilingualismus?
Současná vláda o sobě tvrdí, že je narozdíl od těch předchozích proevropská. Výběr nominanta na eurokomisaře je pro ni první větší zkouška. Jenže ji zatím moc nezvládá.
V bruselských kuloárech už o českém postupu kolují vtipy. Kromě zmiňovaného přirovnání ke grotesce se mluví třeba o tom, že Češi dělají všechno pro to, aby získali portfolio multilingualismu.
Tento direktorát byl pro zbytečnost zrušen a jeho agendu převzal komisař pro kulturu. Jestli však budou Češi tak jako doposud pokračovat dál, může být prý pro ně opět obnoven.
Eurokomisaři jsou vysíláni členskými zeměmi EU do Evropské komise. Jejich působnost neurčují národní zájmy zemí, které je vyslaly, ale zájmy celé EU. Mají iniciativní a kontrolní roli. Nesmějí přijímat instrukce od státu, ze kterého pocházejí, ani od jakéhokoliv jiného státu. Naopak jsou povinni prosazovat výhradně zájmy Společenství.
Česká vláda tvrdí, že má zájem o důležité rezorty, jako je průmysl, doprava nebo energetika.
Šanci na to, že některé důležité portfolio získá, zřejmě ještě existuje, koalice si však uvědomit, že výběr eurokomisaře je v tuto chvíli priorita číslo jedna.
Záležet bude i na tom, koho nakonec vláda nominuje – bude-li to nějaký nováček nebo kompromisní nemastný neslaný kandidát, je šance na úspěch velmi malá.
Je možnost ji zvýšit nominací ženy, ale je otázka, zda koalice dokáže vygenerovat další ženu s podobnými zkušenostmi a schopnostmi, jako je Zuzana Roithová, která nominaci odmítla.
Pokud se vláda nedokáže shodnou na novém kandidátovi, existuje ještě jedno elegantní řešení, které by téměř stoprocentně zajistilo Čechům důležité portfolio, a to je druhý mandát pro současného komisaře.
Ten by, jako vracející se komisař na druhé období, už měl senioritu a musel by takříkajíc povýšit, ať už portfoliem nebo třeba postem místopředsedy komise. Vládní strany by se tak mohly tvářit, že nikdo jednání neprohrál, a Česká republika by si polepšila.
