Češi pomáhají v Africe v boji proti pašerákům slonoviny. Cvičí psy celníků a policistů

V Africe přicházejí ročně o život tisíce slonů. A to hlavně kvůli slonovině, která pak končí jako tradiční medicína nebo dekorativní předměty v Číně, Thajsku nebo Japonsku. Alarmující čísla nenechávají chladnými dva Čechy, kteří se pustili do boje s pašeráky, ve kterém jde často o život.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sloni v rezervaci Dzanga-Sangha | Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo, Damiano Luchetti

Kynoložka Hana Böhme se rozhodla spolu se záchranářem a přírodovědcem Arthurem Sniegonem odletět do středoafrické Republiky Kongo a pomáhat tamním celníkům ve speciálním výcviku psů na vyhledávání pašované slonoviny.

S Českem se loučila v Liberci s malou dcerkou v náručí, kterou svěřila na dva měsíce své rodině. Arthur, který vymyslel projekt Save Elephants, její blízké utěšoval.

Přehrát

00:00 / 00:00

S kynoložkou, která se chystá do Afriky honit pašeráky slonoviny, natáčela reportérka Ivana Bernáthová

„Spolupracujeme s neziskovkou, která tam působí už několik let a má zkušenosti s terénním zatýkáním lidí opravdu velkého formátu. Jsou to třeba i čínské firmy, které vozí i několik set kilo slonoviny ročně,“ popisuje Sniegon. V takových zakázkách pak jde o desítky milionů dolarů.

Všechny záchyty podezřelých vozidel nebo zásilek na letišti a v přístavech se budou podle něj připravovat ve spolupráci s místní policií.

„S ověřenými lidmi, ne každému může člověk věřit. Nesmíme to roztrubovat třeba mezi Afričany v hospodě a musíme být opatrní,“ doplňuje Sniegon.

Kvůli záchraně slonů v Republice Kongo alarmuje všechny, komu záleží na tom, aby z volné přírody kvůli pašerákům tito sympatičtí chobotnatci úplně nevymizeli.

„Kolem posledního útočiště na severu země byl zjištěn úbytek pěti tisíc slonů během pěti let,“ dodává.

Nestabilní politická situace i chudí dělníci

Na vině je nestabilní politická situace, na vybíjení se podílejí nejen konžští žoldnéři, ale i třeba i námezdní dělníci.

„V periferních oblastech, kde těží často napůl evropské společnosti dřevo, se nabaluje nelegální pytláctví. Protože dělníci, kteří tu oblast zaplaví ve velkém počtu, nemají možnost si rychle vyprodukovat nějaké vlastní živobytí,“ vysvětluje.

Belgický ovčák malinois | Foto: Martin Smrček

Arthur by nejraději dostal za mříže všechny překupníky se slonovinou. Proto se rozhodl pomoct konžským celníkům s výcvikem psů na vyhledávání tohoto kontrabandu a přesvědčit zkušenou kynoložku Hanku, aby s ním do konžského Brazzaville odletěla.

Kývla ve chvíli, když se dozvěděla, jaké psy by měla cvičit. „Jsou to belgičtí ovčáci. Já tohle plemeno mám osobně nejradši, protože jsou aktivní, rádi spolupracují s člověkem, prostě se snaží zavděčit,“ říká kynoložka.

Její plán je jednoduchý. „Budeme je učit, aby zalehávali. Protože v tom vedru není dobré, aby zalehávali a štěkali. Bylo by lepší, kdyby našli a lehli,“ dodává.

Ivana Bernáthová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme