Vesnické prodejny v Česku krachují. Obce proti tomu chtějí bojovat

Malé prodejny s potravinami a smíšeným zbožím bojují o místo na trhu. Kvůli konkurenci supermarketů, eshopů nebo třeba farmářských trhů totiž často krachují, a to hlavně v menších obcích. Uvědomují si to i někteří starostové a kraje a nabízí jim například finanční pomoc na provoz.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prodejna potravin ze 70. let minulého století v muzeu ve Svratce na Žďársku

Prodejna potravin ze 70. let minulého století v muzeu ve Svratce na Žďársku | Foto: Milan Kopecký

Zatímco ještě před deseti lety bylo po celé republice skoro 20 tisíc menších prodejen s potravinami a smíšeným zbožím, dnes jich je zhruba o čtyři tisíce míň.

Lidé totiž častěji dávají přednost širší nabídce zboží a slevám. Nevadí jim kvůli tomu dojíždět i desítky kilometrů daleko. Supermarketů, ve kterých Češi můžou v současnosti nakupovat, je víc než třináct set. Prodejny na vesnicích pak kvůli takové konkurenci krachují.

Malé obchody nebo pojízdné prodejny jsou přitom pro starší generaci často jedinou možností, kde si nakoupit. Třeba Pardubický kraj proto některým ztrátovým finančně pomáhá.

„Žádat u nás mohou pouze starostové obcí, kteří mají buďto ve vlastnictví nebo v nájmu obecní prodejnu. Ročně se nám schází kolem 40 žádostí a rozdělujeme zhruba jeden a půl milionu korun ročně,“ vysvětlil krajský radní Václav Kroutil z ČSSD.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podrobnosti o podpoře malých prodejen zjišťovala Zuzana Švejdová

Malým obchodům chtějí pomoci i obce. Zachraňují je totiž před odlivem místních do měst. Provozovatelům prodejen, které si na sebe nevydělají, například odpouštějí nájemné nebo je dotují. Třeba tím, že platí elektřinu, kterou spotřebují.

Národní podporu nabízí také Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím tří programů - Záruka, Inostart a Revit. Určená je pro malé a střední podnikatele, kteří se v obcích vyrovnávají s mnoha negativními faktory.

„Nejdůležitější vlivy, které ztěžují pozici malých prodejen, jsou především posilování a obliba farmářských trhů, růst obchodu přes internet a vlastnická forma malých prodejen,“ popsal mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Filip Matys.

Pojízdné prodejny nahrazují na Přerovsku zkrachovalé obchody

Číst článek

„Velký problém je v obcích pod počet obyvatel pět set. Pokud prodejna dělá víc jak 400 tisíc obratu měsíčně, tak se dá říct, že se vejde do té rentability, ale jinak - třeba spotřební družstva kdybych charakterizoval jejich činnost na venkově, tak je to v mnohém, řekl bych, charita,“ souhlasil viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka.

Malým obchodům podle něj nepomáhají ani současné zákony.

„Přišel v platnost zákon o cenách, kde měly malé prodejny výjimky, a musejí uvádět od května takzvané měrné ceny, což je náklad na jednu prodejnu - vybavení softwarové a tiskárnu zhruba v řádu několika tisíc, možná víc než deset.“

Od příštího roku bude navíc platit i novela zákona o potravinách. Ta zavádí povinnost označovat nebalené potraviny tak, aby bylo jasné, kdo zboží vyrobil, ze které země pochází a co je jeho takzvaná hlavní složka. To ale pro prodejce znamená další náklady.

Zuzana Švejdová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme