Vondrák byl dlouhodobým kritikem ANO, přičemž jeho spory s hnutím vyvrcholily po letošní volbě prezidenta, v níž Vondrák veřejně podpořil Petra Pavla na úkor Andreje Babiše.
Čísla v systému eRecept prozrazují, že výpadky léků se spravedlivě rozprostřou přes celou republiku. S jedinou výjimkou: v Praze zůstává nevyzvednutá až čtvrtina receptů, což naznačuje těžší výpadky.
„Jde nám o to, aby stát začal kraj rozdělovat daně spravedlivě,“ vysvětluje středočeská hejtmanka Petra Pecková. Poukazuje na to, že teď se peníze dělí podle pevných procent určených v roce 2004.
„Řekli jsme si, že i mimo konsolidační balíček budeme trvat na tom, aby došlo ke spravedlivému přerozdělování,“ zdůvodnila v pořadu K věci hejtmanka Středočeského kraje.
Představitelé krajů a obcí se zatím nedohodli s ministrem financí na změnách v rozpočtovém určení daní. Hejtmani by chtěli prosadit svou změnu kritérií, podle kterých by se měly finance přerozdělovat.
Kraje přišly s jiným návrhem rozdělení daní. Tvrdí, že pokud na tom mohou některé kraje tratit. Aktuálně jednají s ministrem financí, ale shodu zatím nenašly.
„Vláda neumí pořádně vysvětlit věci, které dělá. A to snižuje i to dobré, co udělá vůči veřejnosti. Je to věc, která nejenom této vládě, ale celé zemi škodí,“ řekl Petr Pavel.
V mezikrajském srovnání úspěšnosti v objasňování trestné činnosti se kriminalisté Karlovarského kraje umístili na 8. místě. Nejlepší je Zlínský kraj, naopak nejhorší Praha.
Historicky bylo nastaveno, že ze všech daní, které se v České republice vyberou, dostanou určitý podíl kraje. Tento podíl tvoří asi 9,78 celkové částky, který se pak mezi kraje rozděluje.
Nemocnice nejvíc překračují zákonné limity čekacích dob u sonografie břicha, kolonoskopie a náhrad kloubů. Naopak se zrychlilo a dostalo pod limit zahájení biologické léčby roztroušené sklerózy.
V tisku se ve středu dočtete, že obce a kraje loni získaly z daní nejvíc peněz v historii. Přitom se bály, že kvůli zrušení superhrubé mzdy přijdou až o deset procent příjmů, píšou Hospodářské noviny.
Pozor by si měli dát především řidiči ve vysokohorských oblastech, kde se mohou místy tvořit sněhové jazyky. Teploty po celé zemi se pohybují v průměru na nule.
Aktuálně je hospitalizováno 620 lidí a 102 v intenzivní péči. Z říjnových 997 covid pozitivních pacientů v nemocnicích bylo podle dat ministerstva dvě třetiny neočkovaných.
Zájem o očkování v tomto týdnu výrazně opadl, celý červenec zdravotníci očkovali ve všední dny 20 až 30 tisíc nových zájemců, tento týden to bylo 15 až 18 tisíc.
„Můžeme rozhodnout o organizacích a institucích, které máme v kompetenci. To znamená, že jsou to všichni policisté, vojáci, hasiči a samozřejmě zdravotníci,“ sdělil premiér.
Vakcínu dostalo více než 57 procent způsobilých Pražanů i Brňanů, v Ostravě je naočkovaných 52 procent lidí. Nejméně se očkuje v pohraničí, ukazují data Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Právní předpisy obcí a krajů včetně obecně závazných vyhlášek mají být od příštího roku v jediné sbírce. Část senátorů to pokládá za protiústavní zásah do práva na samosprávu.
Celkové výdaje územních rozpočtů v prvním čtvrtletí stouply o šest miliard na 150,4 miliardy Kč. Z toho běžné výdaje vzrostly o sedm miliard na 134,7 miliardy korun.
Správa státních hmotných rezerv v pondělí oznámila zrušení tendru na 5,6 milionu antigenních testů do škol. Současné zásoby testů ve školách stačí podle zástupců škol asi do konce příštího týdne.
Například náměstek pražského primátora Pavel Vyhnánek se proti výrokům ministryně ohradil s tím, že nejsou pravdivé. Podle něj tak jen zakrývá rozvrat veřejných financí.
Snížený přísun peněz, nedostatek zdravotníků nebo špatná komunikace s vládou. To trápí více než padesátku ředitelů nemocnic ze všech krajů, které Český rozhlas a iROZHLAS.cz oslovil.
„Více rezervačních systémů není dobrý nápad - u testování jsme na základní dashboard napojovali dalších 67 systémů. V tom pak vzniká zmatek a data jsou neaktuální,“ říká Vladimír Dzurilla.
Krajské úřady řeší, které silnice budou muset nechat opravit, a které ještě bez oprav další rok vydrží. Kvůli snižování daní i kvůli ekonomickému propadu totiž kraje očekávají nižší příjmy.
Žádný z hejtmanů zatím neví, s jakými financemi může počítat. Vláda krajům slíbila 80procentní kompenzaci ztrát způsobených zrušením superhrubé mzdy, i přesto ale z krajských kas část peněz zmizí.
Samosprávy by tak mohly navíc získat 500 až 700 milionů korun ročně, což by jim podle Schillerové více než kompenzovalo odhadovaný úbytek příjmů v souvislosti s paušální daní.
„Premiér Andrej Babiš i ministryně financí Alena Schillerová potvrdili, že návrh je katastrofa,“ uvedl na tiskové konferenci po středečním jednání předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
