Výzkumné metody mladého českého chemika pomáhají vědcům po celém světě
Chemik Jan Řezáč z pražského Ústavu organické chemie a biochemie patří v české vědě k nejcitovanějším. O jeho výzkumné metody, které popisují struktury molekul, se ale zajímají i tisíce vědců po celém světě. Mladý badatel letos získal prestižní Prémii Otty Wichterleho.
„Nejdřív bych vám ukázal, jak na počítači vypadá taková molekula. Když si vezmeme molekulu vody, ta je jednoduchá, to jsou tři atomy, tak pro to potřebuji devět čísel, souřadnice těch jednotlivých atomů. To jsou vstupní data pro můj výpočet,“ vysvětluje Jan Řezáč.
Na monitoru se objevují první číslice a složité vzorce. Mladý vědec rychle přejíždí rukama po klávesnici a za chvíli už má k dispozici první molekulu.
„Tu si můžu pomocí vizualizačního programu i zobrazit. Takhle nějak uvidíte vodu nakreslenou v učebnici – kyslík je červená kulička, tady jsou přilepené dvě bílé kuličky, vodíky. Ale to je opravdu jenom jednoduchý model. Výpočet, který na tom potom provádíme, je mnohem složitější. Pomocí kvantové mechaniky počítáme, jak se v té molekule chovají jednotlivé elektrony, protože to je potom to, co určuje její vlastnosti,“ přibližuje Řezáč.
V dalším díle seriálu o mladých českých badatelích představila redaktorka Petra Benešová chemika Jana Řezáče
„První věc, která nás zajímá, je struktura té molekuly, to znamená, jaký má tvar. Potom můžeme studovat, jak silné jsou jednotlivé chemické vazby, jaké jsou celkové vlastnosti molekuly, které určují, jak se potom chová, když reaguje s ostatními molekulami,“ dodává.
Program tedy vědcům ukáže důležité informace, které mohou dále používat při práci v laboratořích. Když se podaří rozluštit, jaké jsou vazby v různých molekulách, může pak Jan Řezáč navrhovat svým kolegům, jak například postupovat při vývoji léčivých látek.
34letý výpočetní chemik patří k nejúspěšnějším českým vědcům ve své věkové kategorii. Jeho výpočetní metody využívá ve světě k bádání velký počet výzkumníků. Dokládá to vysoký průměrný počet citací na jednu práci.
Před sebou má velký cíl
„Samozřejmě nedělám ten výzkum pro sebe, ale musím ho publikovat, aby si o tom ostatní mohli přečíst. To, jak je práce úspěšná, se potom dá změřit tak, že se spočítá, kolik dalších lidí moji práci cituje, to znamená, kolik lidí ji použilo zase ve své práci,“ říká Řezáč.
Mladý badatel, který sbíral zkušenosti na roční stáži v Kanadě i kratších vědeckých pobytech ve Spojených státech a Francii, má teď před sebou jeden cíl.
„Co se týče vývoje metod, kde jsme dlouhou dobou opravovali už existující metody tak, aby fungovaly na molekuly, které nás zajímají. Od toho bych chtěl teď přejít k tomu, že to udělám celé od začátku. Uděláme naši vlastní metodu, kde to, co jsme museli předtím řešit zpětně, se pokusíme udělat od začátku správně,“ uvažuje.
Své zkušenosti pak Jan Řezáč předává vysokoškolákům na univerzitách v Praze a Olomouci.
