Útoky na humanitární pracovníky prudce rostou, jejich únosy se staly byznysem
Zvýšené napětí na řadě míst po celém světě dopadá i na humanitární pracovníky. Útoky nebo únosy se už nevyhýbají ani této profesi. Jejich počet se za posledních deset let skoro zčtyřnásobil. Jen loni bylo 460 dobrovolníků na místech ozbrojených střetů uneseno, zraněno nebo dokonce zabito.
Největší riziko je teď v Jižním Súdánu, v Afghánistánu, v Sýrii nebo na Ukrajině. O útoku na tamního humanitárního pracovníka ví například Richard Smejkal z Českého červeného kříže:
„Zabývali jsme se například útokem, který byl v únoru v Kyjevě, přímo na Majdanu a byl postřelen. Přestože byl chráněn ochranným znakem, tak byl postřelen do nohy.“
Marek Štys ze společnosti Člověk v tísni zase připomíná zabití trojice humanitárních pracovníků na severu Sýrie. Přibývá navíc i únosů:
„Staly se lukrativním byznysem ve velkém množství konfliktů. Nepáchají je tolik válčící strany jako spíše kriminální skupiny, místní mafie, které narůstají v jakémkoli konfliktním prostředí. A nebezpečí únosů je v zásadě tím hlavním rizikem, kterému musíme v konfliktech čelit.
Roste podezíravost, vnímání neutrality mizí
V Sýrii byl ještě letos v dubnu i Ondřej Horvát. Jako logistik jezdí po světě s organizací Lékaři bez hranic. V posledních letech se setkává hlavně s podezíravostí lidí. Nevěří mu, že přijel skutečně pomáhat.
„Přestáváme být viděni jako neutrální nebo nestranní a začínáme být obviňováni z toho, že plníme úkoly tajných služeb, nebo vlád, nebo že máme ještě nějaké skryté agendy, zájmy. Tuto věc je těžké lidem rozmluvit.“
Červený kříž chce jednat o humanitárním konvoji, žádá od Ruska víc informací
Číst článek
Lékaři bez hranic narážejí i na administrativní komplikace. Může to působit i tak, že je v některých zemích ani nechtějí.
V roce 2003 databáze Aid Worker Security evidovala 143 napadených, zraněných, unesených či zabitých humanitárních pracovníků. V roce 2004 počet klesl na 125, od té doby postupně narůstá. V roce 2011 dosáhl 309, předloni 277 a loni 460. V roce 2004 se odehrálo 63 incidentů. Zabito bylo 56 humanitárních pracovníků, zraněno 46 a uneseno 23. Loni se stalo 251 incidentů. Celkem 155 humanitárních pracovníků při nich bylo zabito, 171 zraněno a 134 uneseno.
Zdroj: ČTK
„Forma omezení je různá. Mohou to být průtahy při udělování cestovních víz nebo cestovních povolení,“ doplňuje Horvát.
Za rostoucím počtem útoků je i vyšší počet konfliktů. Michaela Stachová z Diakonie proto připomíná, že politici by měli do budoucna zajistit dobrovolníkům, kteří na místech střetu pomáhají, větší bezpečí.
„Velké výzvy jsou právě teď, jak ochránit humanitární pracovníky zejména při jejich přesunu. Protože přes 50 procent útoků se stává právě při přesunech na jiné místo. Je to velké téma, které musí vláda řešit, jak zajistit větší bezpečnost.“
Dlouhodobě jinak platí, že Češi přispívají podstatně víc na pomoc po přírodních katastrofách - ať už to jsou povodně nebo zemětřesení. Sbírky pro země, které trápí vojenské konflikty, tak úspěšné nejsou.
