Nizozemsko se podle soudu podílelo na masakru ve Srebrenici

Nizozemsko je částečně zodpovědné za masakr v bosenské Srebrenici v roce 1995. Vyplývá to z dnešního verdiktu nizozemského soudu v Haagu. Podle rozsudku umožnili nizozemští vojáci deportaci asi tří stovek bosňáckých mužů z takzvané bezpečné zóny do rukou bosenkosrbských jednotek. Při masakru bylo zavražděno na 8 tisíc lidí, většinou mužů a chlapců.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Patmátník Srebrenica-Potočari, kde odpočívají těla tisíců povražděných bosenských Muslimů

Patmátník Srebrenica-Potočari, kde odpočívají těla tisíců povražděných bosenských Muslimů | Foto: Pavel Polák | Zdroj: Český rozhlas

„Stát (Nizozemsko, pozn. red.) je odpovědný za ztrátu, kterou utrpěli příbuzní mužů deportovaných Srby z budov Dutchbatu v Potočari odpoledne 13. července 1995,“ konstatoval soud. Dutchbat bylo zkrácené označení nizozemského praporu působícího v Bosně pod velením OSN.

Přehrát

00:00 / 00:00

O událostech spojených se srebrenickým masakrem mluvil komentátor Alexandr Tolčinský

Do vesnice Potočari nedaleko Srebrenice se před postupujícími bosenskosrbskými silami uchýlily tisíce Bosňáků.

Oblast pod nizozemským velením totiž mnozí považovali za bezpečnou zónu. Nizozemští vojáci ale jejich deportaci nezabránili.

Na soud v Haagu se s žalobou proti Nizozemsku obrátila organizace Srebrenické matky, která sdružuje matky a vdovy po zavražděných mužích. Proces začal v dubnu.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii označil masakr ve Srebrenici za genocidu. Příslušníci nizozemských „modrých přileb“, kteří měli od Rady bezpečnosti OSN mandát k ochraně civilních bosenských uprchlíků ve Srebrenici, byli podle dobových svědectví velmi slabě vyzbrojeni, aby mohli odolat nátlaku Srbů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tématu se věnovaly Ozvěny dne Radiožurnálu s politickým geografem Martinem Rieglem

Podle politického geografa Martina Riegla právě toto soud v úvahu nezval. Verdikt proto považuje za nebezpečný pro další mise OSN ve světě, protože státy se mohou zdráhat vysílat do nich své vojáky.

„Velmi často dochází k tomu, že do misí posílají své vojáky státy, jako jsou Indie, Fidži nebo Nigérie. Saturují tím své nedostatečné rozpočty na armádu, zajišťují tím lepší příjmy vojákům. Ti vojáci nejsou na nedostatečné kvalitě, a tím ohrožují místní obyvatelstvo. Druhým problémem je, že zodpovědné státy, například evropské státy OECD, budou velmi opatrné k vyslání vojáků a nebude se jim do toho chtít,“ upozorňuje Riegl.

ČTK, Marie Machytková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme