Sociálně slabí na Šluknovsku často platí nájem podle počtu osob, ne podle velikosti bytu

Po celém Česku přibývá ubytoven pro sociálně slabé. Místním se to nelíbí, bojí se vyšší kriminality v okolí. Problémy byly i ve Šluknovském výběžku na Děčínsku. Na rozdíl od jiných měst v zemi tu nemají problém s ubytovnami, ale soukromými byty. Problémy tu tak přetrvávají i tři roky po velkých nepokojích.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rumburk - jeden z panelových domů, ve kterém bydlí nepřizpůsobiví občané | Foto: Gabriela Hauptvogelová

„My jsme se s takovou situací nikdy nesetkali, aby v tak krátkém časovém úseku došlo k takovému exodu sociálně slabých rodin a Romů k nám do Šluknovského výběžku. S tím samozřejmě přišly problémy především v soužití s obyvateli a podepsalo se to na míře kriminality,“ říká nezávislá starostka Šluknova Eva Džumanová.

Vzpomíná na události, které v roce 2011 vyústily v protiromské nepokoje ve Šluknovském výběžku na Děčínsku. Šluknov, stejně jako nedaleký Rumburk, řeší problémy se sociálně slabými dosud. Netýká se ubytoven, ale bytových domů, kde jednotlivé byty majitelé pronajímají právě sociálně slabým.

V jednom z nájemních domů, které nepatří městu, ale soukromníkovi, platí lidé vysoké nájemné. Jedna z nájemnic například platí za byt 4+1 čtrnáct tisíc korun.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na nájemné pro sociálně slabé se zaměřil reportér Tomáš Mařas

V jiném domě bydlí slečna s přítelem v bytě 1+1. „Platíme 5800 korun. V domě jsou i nájemníci, kteří za ten samý byt platí daleko víc. Pokud je jich víc, tak taky víc i platí,“ vysvětluje.

Provozovat sociální ubytovnu je výhodné, stejně tak nájemní domy. Lidé v případech hmotné nouze mají nárok na doplatek na bydlení, který pak putuje do kapes provozovatelů.

„Když porovnám stejné byty 3+1 s výměrou kolem 65 metrů čtverečních, bydlení ve městě stojí zhruba šest tisíc měsíčně. V privátních domech stojí kolem jedenácti až dvanácti tisíc,“ vysvětluje nezávislý starosta Rumburku Jaroslav Trégr.

Vláda schválila omezení příspěvků na bydlení, které by mělo platit od příštího roku. Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové - Tominové z ČSSD to pomůže snížit často přemrštěné nájemné.

„Už nebude možné nastěhovat neuvěřitelné množství lidí do jednoho bytu a na každého z nich získat doplatek v té maximální možné výši. Teď to bude omezeno bytovým prostorem a ten doplatek je pak stejný pro čtyři lidi. Je to vlastně maximum,“ uvádí ministryně.

V okolí ubytovny pro sociálně slabé na ústeckém Střekově stále přetrvává hluk a nepořádek | Foto: Gabriela Hauptvogelová | Zdroj: Český rozhlas

Podle Trégra se sociálně slabí ani pak nemusí vyhnout vysokým nákladům na bydlení v soukromých nájemních domech.

„Z těch signálů víme, že majitelé začínají vybírat od lidí vysoké zálohy na teplo, vodu a energie s tím, že se potom nezúčtovávají," dodává Trégr.

Od příštího roku by měly jednotlivé úřady práce rozhodnout nejen o tom, jestli vyplatí příspěvek za nezvykle vysoký nájem, ale i za nestandardně drahé služby poskytované v souvislosti s bydlením.

Tomáš Mařas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme