Američtí rapeři se přidávají k protestujícím obyvatelům Fergusonu. Skrze hudbu
Rasové poměry v zemi a policejní brutalita – po dvou týdnech nepokojů v americkém Fergusonu jsou tato dvě témata dál horkým tématem debaty ve Spojených státech. K protestujícím obyvatelům předměstí St. Louis, které pobouřilo zastřelení 18letého Michaela Browna policistou, se přidávají i američtí hiphopoví zpěváci. Skrze hudbu se pokoušejí popsat pocity afroamerické komunity.
Hněv, rozhořčení, smutek, žal i revolta – emoce, kterými bouřily protesty ve Fergusonu, si nacházejí cestu ven i prostřednictvím hudby a veršů.
Místní rapeři ze St. Louis i hvězdy celonárodní váhy - jako J Cole v pár dnů staré písni Be Free - reagují na smrt 18letého Michaela Browna a vyzývají k zastavení policejní brutality, ať už se týká mladíků z amerických černošských, nebo bílých komunit.
Kritický postoj mladých amerických hudebníků zachytila ve své reportáži zpravodajka Lenka Kabrhelová
Hip hop se stal součástí protestu ve Fergusonu prakticky od prvních demonstrací. Mnozí rapeři - jako právě 29letý J Cole nebo místní hvězda ze St. Louis Nelly - se přitom neangažují jen ve studiu, ale i na ulici.
Problémy jsou pořád stejné, míní raper Benzino
S podporou protestu neváhal o generaci starší raper a etablovaný producent Benzino. Rodák z Bostonu má za to, že je třeba otevřeně říct dost policejním praktikám a hrubé síle, kterou pořádkové síly používají.
„Už to trvá příliš dlouho. Považuju za svou povinnost podpořit rodinu Mika Browna a obyvatele Fergusonu. Mám ke všem obrovský respekt, jsou velmi stateční,“ soudí raper, který vývojem dění není nijak překvapen.
„Pro nikoho, kdo je Afroameričan a vyrostl na předměstí, to není překvapení. Problémy jsou pořád stejné, roky a roky. Policejní brutalita, chudoba, nerovnost – všechno to, co znám ze svého mládí, se dál děje i dnes. Nic se nezměnilo. Amerika o sobě tvrdí, že je zemí svobody, ale zdá se, že to platí pro všechny kromě černošského obyvatelstva,“ dodává Benzino.
Hip hop - zrcadlo reality
Právě hip hop přitom už léta nabízí možnost nahlédnout realitu života afroamerické komunity.
Profesor Jelani Cobb z univerzity z Connecticutu je autorem knihy o estetice hip hopu. Jak poznamenává, i přes komercionalizaci hiphopové kultury, která se odehrává v posledních letech, hudba dál zůstává platformou, ze které se toho lze o životě černošské menšiny mnoho dozvědět.
„Hip hop v Americe popisuje realitu policejní brutality, zavírání lidí do vězení, chudobu a bídu. Je dobré si připomenout, že u zrodu celého směru stáli lidé, kteří měli být ve společnosti neviditelní. Rozhodně se nepočítalo s tím, že budou mít prostor, kde by mohli společnost kritizovat.“
„Hip hop vznikl na počátku 70. let v Bronxu, kde se v černošských a hispánských komunitách koncentrovala chudoba. Lidé si postupně vytvořili platformu, kde popisovali, co se děje v jejich životech. Do velké je takový hip hop i dnes, i když do něj víc a víc proniká touha po materialismu,“ podotýká Jelani Cobb.
Současně připomíná, že právě rapeři, kteří mají mezi mladou černošskou generací respekt, byli mezi prvními, kdo protestující obyvatele Fergusonu podpořili a vyzvali je k zastavení násilí.
Mnozí se dál snaží přetavit hněv v politickou akci, která by mohla poměry změnit.
