Kormoráni už nejsou zvlášť chráněným druhem, rybáři se bojí ještě větších škod
Milionové škody, které jihomoravským rybníkářům působí kormorán velký, zřejmě letos ještě vzrostou. Paradoxně právě proto, že od 1. dubna už tento pták není na seznamu zvláště chráněných druhů. Stát totiž přestane rybníkářům platit milionové náhrady za ryby, které jim dravec sežere. Plašit a střílet se navíc kormorán bude smět jen po udělení zvláštní výjimky.
Vydávání výjimky bude složitější než dřív, a ptákům tak v jejich hodování na rybnících nejspíš nikdo nezabrání.
„Škoda způsobená kormoránem je zhruba 60 korun na kus a den, a když nasedne na rybník hejno, jako jsme měli už i třeba tisíc kormoránů, tak zde může být během velmi krátké doby škoda 55 tisíc korun na den. Ročně se škoda pohybovala kolem šesti milionů korun,“ vypočítává Aleš Vavřina z Rybníkářství Pohořelice, jak přezimující kormoráni decimují obsádku rybníků.
Paradoxní je, že o vyřazení tohoto dravce z nejpřísněji chráněných druhů rybníkáři sami usilovali.
„Ruku v ruce jsme předpokládali, že budou dány i nějaké další nástroje, jak se tomuto predátorovi bránit, ale došlo k pouhému vyřazení a tím to skončilo. S tím, jak se stát elegantně zbavil náhrady škod za kormorány, tak vzniká velká produkční past pro všechny producenty ryb, protože nebudou mít zdroje, které mohli reinvestovat do obnovy poškozených obsádek,“ upozorňuje Vavřina.
Kormorán zůstává chráněný stejně jako všichni ostatní ptáci. Není lovnou zvěří a střílet ani plašit se nesmí. O výjimku z tohoto pravidla si může ten, koho kormorán poškozuje, požádat ve správním řízení na úřadech pověřených obcí, vysvětlila Anna Hubáčková z odboru životního prostředí krajského úřadu.
„Žádost o výjimku lze podat, ale ve výjimečným případech. Ten výjimečný případ by už měl nastat. Bude obvykle velmi složité prokázat, proč žádám třeba měsíc před očekávanou událostí. A když zažádám v momentě, kdy událost nastane, to znamená v momentě, kdy přiletí kormoráni, trvá minimálně 15 dnů, než se výjimka vyřídí, ne-li déle, takže už to není tak operativní, už to není tak rychlé a už není možné tak účinně čelit škodám,“ říká úřednice.
Kormoráni rychlejší úřadů
Aleš Vavřina se proto obává, že proti kormoránům budou letos rybníkáři bezbranní. „Ta hrozba je velmi reálná, protože správní řízení má nějaké limity, a pokud nastane jakýkoli zádrhel, tak to prostě z časových důvodů nepůjde stihnout. Hrozí, že škody budou horší, než jsou teď, protože jakmile kormorán zjistí, že není proti němu zasahováno, tak se na lokalitě zdržuje déle a úměrně s délkou pobytu roste i výše způsobené škody."
Udělování výjimek přitom komplikuje fakt, že úředníci stále nemají v rukou metodický pokyn z ministerstva životního prostředí, jak správně postupovat. I kdyby se ale úředního šimla podařilo zkrotit, náletům kormoránů to nezabrání.
„Jak jsem svědky těch tisícihlavých hejn, tak to jenom důsledek vzrůstu populace na pobřeží Baltského moře a na severu. O to víc ptáků přilétá k nám,“ podotkl Vlastimil Sajfrt ze Správy CHKO Pálava.
Řešení problému s kormorány na úrovni celé Evropy je ale v nedohlednu.
