Myšlenka společné česko-slovenské ligy vzbudila v Senici nadšení
Projekt společné česko-slovenské fotbalové ligy je v plenkách. A pokud se někdy uskuteční, bude to ještě dlouho trvat. Mimo jiné proto, že řada českých klubů se k němu zatím staví s rozpaky až odmítavě. A ty ze Slovenska zase pro změnu mnohdy ani zdaleka nemají vybudované zázemí, které by odpovídalo českým standardům.
Existují ale výjimky. Příkladem pro ostatní slovenské oddíly je záhorská Senica. Do společné soutěže by mohla vstoupit třeba hned od příští sezony.
Na trávníku tým, který si umí získat publikum, a hra, která lidi baví, okolo kultivované prostředí, odkud to všechno můžete pohodlně sledovat. V Záhoří kousek za českou hranicí promyšleně budují fotbalovou baštu.
Slováci o společnou ligu s Čechy stojí, ale vědí, že mají bídné zázemí
Číst článek
Matej Krajčík si odtud odskočil na 16 let, během kterých si vyzkoušel italskou Serii A nebo Ligu mistrů se Slavií. A fotbalové prostředí ve dvacetitisícovém městě se mezitím změnilo k nepoznání.
„To se snad ani nedá porovnat, je to diametrálně odlišný klub. Tehdy to tady sponzorovala slovenská fabrika, která teď už neexistuje, všechno jde teď ze soukromých zdrojů. Je tu fotbalová akademie, profesionální trenéři u mládeže, staví se krásný nový stadion bez jakýchkoli příspěvků státu. Jsou tady jedny z nejlepších podmínek ve slovenské lize.“
Slovenská Senica je na společnou česko-slovenskou fotbalovou ligu připravena, fanoušci by české kluby uvítali s nadšením
Názorně se to dá doložit právě na zmíněném stadionu. Je sice stále ve výstavbě, ale divák to nijak nepocítí. Už teď vyhovuje regulím pro předkola Evropské ligy, což si v Senici ověřili v praxi.
Cílem je dostavět zázemí tak, aby se tu mohla hrát i hlavní fáze evropské soutěže. A podmínky pro českou ligu by senický stadion splnil okamžitě. Chybí sice vyhřívaný trávník, ale i pro ten je všechno nachystáno.
„Připravenou máme trávu na umělé vyhřívání, do dvou týdnů by to teoreticky bylo hotové, kdyby to bylo potřeba. Ale teď jsme tu v takových zeměpisných šířkách, že na slovenskou ligu nepotřebujeme vyhřívaný trávník – vidíte sami, že je to i tak jeden z nejlepších na Slovensku – jestli ne nejlepší,“ říká Viktor Blažek, prezident senického klubu.
Výhodná poloha geografická i smluvní
Právě FK Senica je vlastně jakýmsi průkopníkem společné soutěže. Při nedělním derby s Trnavou nastoupilo v základní jedenáctce senického týmu šest Čechů.
„Já to tak neberu, ani když jsem sem šel hrát, nebral jsem to tak, že jdu do ciziny, Slovensku beru pořád jako vlast. I když samozřejmě, že když jsme teď dostali od nich dvakrát v hokeji, dali nám to v kabině sežrat, ale jinak je to v pohodě,“ říká s úsměvem o pozici české komunity v mužstvu bývalý slávista i sparťan Erich Brabec, který pravidelně dojíždí domů do Prahy, kam to má necelé tři hodiny jízdy autem.
„Geograficky jsme velmi blízko, jen 25 kilometrů od hranic, ale druhá, velmi podstatná věc, kterou ani lidé nevědí, je to, že když končí hráči smlouva na Slovensku, nemůže jít zadarmo do jiného slovenského klubu – a stejně tak to platí i v Česku. To znamená, že když v Česku skončí někomu smlouva, hráč přijde zadarmo sem, a opačně,“ přidává klubový prezident Blažek vysvětlení, proč je v kádru Senice tolik Čechů.
Výhodná poloha u hranic je dalším důvodem, pro který by mu nevadila společná československá soutěž. Senica by v ní asi nehrála o titul jako letos ve slovenské lize, ale nadšení pro pravidelnou konfrontaci s českými týmy to tady nebere nikomu. Ani divákům.
„Právě naopak! Lidi by sem chodili, byl by tu o to zájem. A kdyby sem přijela Sparta, byl by stadion úplně plný lidí,“ nadšeně přikyvují slovenští fotbaloví fanoušci.
