Václav Kadlec zůstal v lize a teď se mu to vyplácí

Ze současných útočníků reprezentace je suveréně nejmladší, ale přesto toho odehrál zdaleka nejvíc. Tedy pokud jde o podzimní část sezony, ve které nastupuje Václav Kadlec pravidelně v základní sestavě Sparty, a teď se i díky tomu připravuje na svůj debut v národním týmu. A dost možná, že v něm bude hrát osmnáctiletý fotbalista významější roli.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Václav Kadlec v rozhovoru s trenérem Bílkem. Bude v pátek hrát? | Foto: ČTK

Pokud by Václav Kadlec skutečně v pátek proti Skotsku nebo v úterý v Lichtenštejnsku nastoupil, bude po Janu Polákovi druhým nejmladším reprezentantem v historii české reprezentace. Současný záložník Anderlechtu si v roce 1999 proti Polsku zahrál měsíc a půl po svých osmnáctinách, mladému útočníkovi Sparty je teď o dva a půl měsíce víc.

Ale zase třeba ještě o rok méně než bylo v den premiéry v národním týmu v zápase v Irsku Tomáši Rosickému, současnému kapitánovi výběru trenéra Michala Bílka, a také záložníkovi londýnského Arsenalu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Václav Kadlec zůstal v lize a teď se mu to vyplácí

Také Václav Kadlec by chtěl jít v jeho stopách. „Podívejte se, jakou udělal kariéru, hraje ve špičkovém týmu. Já můžu být v osmnácti tady, ale za tři roky nemusím být nikde, uvědomuje si mladý útočník.

Srovnání Václava Kadlece a Tomáše Rosického není nijak neobvyklé, byť jde typově o úplně jiné fotbalisty, ale spíše jde o hodně podobnou míru talentu. A možná i podobnou cestu. Václav Kadlec narozdíl od svých některých vrstevníků neutíká v útlém věku do zahraničí a preferuje hlavně to, aby při svém mládí pravidelně nastupoval.

Kadlec vs. Vydra

Třeba Tomáš Rosický hrál nejprve také tři roky ve Spartě, než pak jako jednadvacetiletý přestoupil do bundesligového Dortmundu. „Já jsem spokojený s tím, jak jsem se rozhodl. Všichni víme, že venku je to hrozně těžké a musíte mít štěstí, abyste se tam prosadil. Zatím se mi to vyplácí," libuje si Václav Kadlec.

Ostatně právě tento přístup dává manažer národního týmu Vladimír Šmicer za vzor těm dalším. „Kadlec je zatím dobrý příklad toho, jak by to mělo vypadat. Dostává šanci v lize, brzy se může dostat do reprezentace. Takhle by se mělo postupovat. Vydra odešel do Udine a nehraje, přitom tady by mohl mít za sebou další půlrok v lize. Ti kluci by se měli dvakrát rozmyslet, než odejdou ven, říkal ještě pár dní před nominací na kvalifikační zápasy se Skotskem a v Lichtenštejnsku Vladimír Šmicer.

Tedy v době, kdy ještě nevěděl, že se zraní reprezentační útočník číslo 1 Milan Baroš, takže to „brzy" přišlo vlastně ještě dříve, a nejedná se o pouhou účast nebo sbírání zkušeností.

Nastoupí v základu?

I podle slov trenéra Michala Bílka má Václav Kadlec šanci dokonce na základní sestavu minimálně stejnou jako jeho konkurenti. „Všichni čtyři útočníci teď mají stejnou šanci hrát. Když někoho nominuju, tak mu věřím, i přesto že třeba v klubu není tak vytížený," tvrdí možná nejen diplomaticky a takticky Michal Bílek.

Kouč národního týmu by při neúčasti zraněného Milana Baroše a také Martina Fenina za normálních okolností preferoval dvojici těch nejzkušenějších Tomáše Necida a Romana Bednáře. Jenže okolnosti normální nejsou, oba posledně jmenovaní teď ve svých klubech spíš nehrají.

Narozdíl od mladého Václava Kadlece, který nastupuje za Spartu pravidelně, v lize i v evropských pohárech. „Byl bych hrozně rád, kdybych se tam dostal aspoň na pár minut," myslí si Václav Kadlec, ale tím neříká, že by se účasti v základní jedenáctce v pátečním duelu v Edenu se Skotskem dopředu zříkal. "Sním o tom, nebudu říkat, že ne," uzavírá.

Jaroslav Plašil, Martin Hlucháň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme