Jednu z důležitých rolí hrály při přípravách MS švadleny a šičky
Maséry, techniky nebo kustody byste asi v útrobách stadionu při hokejovém mistrovství světa čekali. Ale co takové krejčí a švadleny? Vidíte a právě těm byla před šampionátem vyhrazená celá jedna šatna v bratislavské hale. Mistrovství světa začíná dnes a švadleny jsou pryč. Zpravodaj Vojtěch Berger je ale ještě stihnul. Tady je jeho první hokejový deník.
10 možná 12 soustředěných obličejů se sklání nad šicími stroji. Teprve tady se upravují neoznačené národní dresy tak, aby ulehčily orientaci trenérům, komentátorům nebo televizním divákům. Na dresy se našívají jména hráčů, jejich čísla a taky sponzorské nášivky.
„Co vy jste v normálním povolání, šička?“ ptám se jedné z žen u šicích strojů. „Ne, normálně jsem prodavačka, tady se jen odreagovávám,“ odpovídá mi jedna z dam. Zrovna když jsem u ní, tak našívá něco na dres, nejspíše na ruský. „Ano, na ruský dres šiji reklamy.“
Místnost je plná žen, ale sedí tu i jeden muž. Juraj Asvanyi za svými kolegyněmi ovšem nijak nezaostává. Tak se ho ptám: „Vůbec bych tady chlapa nečekal. Jak jste se k tomu dostal?“ Juraj následně odpovídá: „Jsem vyučený pánský krejčí. Šiji 44 let. Tady nepočítám, kolik dresů udělám, ale vím, že je šiji tak osm až devět hodin.“
Na celý mumraj dohlíží se založenýma rukama Němec Arno, poslala ho sem mezinárodní hokejová federace. Prý ale když je potřeba, zasedne taky k šicímu stroji, a pomáhá.
Speciální kontrolor dokazuje, že na velkých hokejových akcích musí být všechno do puntíku podle regulí. Takže žádná legrace. Kdyby si chtěl hráč nechat přišít na dres malý symbol pro štěstí nebo ho jakkoli jinak upravit, má smůlu. Jediná služba, kterou švadleny a krejčí nabízejí je zkrátit rukávy.
