Idolem mladých horolezců by mohl být sportovní lezec Adam Ondra
Být jednou Petrem Čechem, Jaromírem Jágrem, Zuzanou Hejnovou nebo Martinou Sáblíkovou. Takové a podobné plány mívají děti školou povinné, když se začínají věnovat tomu či onomu sportu. Pokud se týká horolezců, ti bývají ve světě dětských snů a předsevzetí docela vzácnými hosty. Což ale nijak nesnižuje hodnotu jejich pozoruhodných výkonů.
„O horolezce se tolik nezajímám. Spíš o to, jak lezu já,“ často říkávají začátečníci, kteří dobývají umělé lezecké stěny.
Kdyby se však přece jen rozhodli pověsit si doma nad postel fotku svého sportovního idolu, pak by jedním ze žhavých kandidátů na tuto poctu byl Adam Ondra, mladý muž, který už několik let patří mezi sportovními lezci do absolutní světové špičky. Šplhání po skalách přišel na chuť opravdu velmi brzy.
„Možná někdy ve třech letech jsem se tak houpal na laně, zkoušel jsem vylézt pár kroků. Čtyřikrát týdně se tomu věnuji od šesti let,“ říká Adam Ondra.
Pokud se týká soupeřů na velkých závodech, sportovní lezci si je samozřejmě nemohou vybírat. Ale jinak záleží na jejich odvaze a fantazii, kam se vydají překonávat hranice lidských možností.
„Dostávám tipy, občas něco probleskne na internetu, že někdo objevil novou stěnu, jeskyni. Ale samozřejmě pak můžou být dobrodružství, že se dostáváte do neznámé krajiny. Chodíte po kopcích, občas něco objevíte, občas něco neobjevíte,“ popisuje Adam Ondra.
Osmitisícovky Ondru nelákají
Adam Ondra tak nedávno objevil obrovskou jeskyni nacházející se poblíž norského Flatangeru. A dokázal tam zdolat možná nejtěžší převislé linie na světě. Už jen při pohledu na ně by se obyčejným smrtelníkům stojícím oběma nohama na pevné zemi nepochybně tajil dech.
„Vím, že když je cesta v převisu – i když jsou ty jednotlivé fixní jisticí body třeba daleko – tak je to stoprocentně bezpečné. Věřím pomůckám, které používám, a věřím jističi, který má zkušenosti. Pokud neudělám nějakou fatální chybu – že se třeba zapomenu navázat – tak by se nemělo nic stát,“ konstatuje Adam Ondra.
A co takhle výprava k himálajským osmitisícovkám? Nemíří někdy prstíček na mapě právě do těchto končin?
„Osmitisícovky mě vyloženě nelákají, spíš lezení po skále. Třeba hora Great Trango, to je něco, co by mě opravdu hodně zajímalo.
