MS na Novém Zélandu má pro evropské veslaře své nástrahy
Veslaři začnou zítra bojovat na Novém Zélandě o tituly mistrů světa. Začít měli už dnes, jenže kvůli počasí byl celý program zrušen a přesunut na pondělí. To je jedno z úskalí veslování u protinožců. O těch dalších vědí své legendární skifař Václav Chalupa a také jeho trenér Zdeněk Pecka.
Hlavní zádrhel veslování u protinožců pro evropské závodníky odhaluje Zdeněk Pecka, který v roce 1978 vesloval přímo na přehradě Karapiro, kde se koná i letošní mistrovství světa. „Vrchol je o dva-tři měsíce později, než bývá normálně. A naladit se na tento vrchol je pro evropské veslaře velice nezvyklé a někdy poměrně těžké.“
Ovšem není to jen uměle protahovaná sezona, ale také dvanáctihodinový časový posun, co může značně ohrozit šance Evropanů na úspěch.
„Vzpomínám si, že když jsme tenkrát v roce 78 poprvé jeli na Zéland, tak jsme jako většina výprav přijeli čtrnáct dní před začátkem šampionátu. Ale byly tam dva státy – Francie a tenkrát Západní Německo, které přijely měsíc před akcí a byly velice výrazně úspěšné,“ uvedl Zdeněk Pecka.
Pro veslaře je velký časový posun vážně složitou komplikací, jak připomíná Václav Chalupa na základě své tasmánské zkušenosti z roku 1990: „Jsou sportovci, například tenisté, kteří cestují neustále. Ten časový posun na ně myslím už tolik nepůsobí , to tělo už je zvyklé se s tím vyrovnávat mnohem rychleji než třeba u nás veslařů, kteří vykonáme takovou cestu jednou za rok nebo jednou za několik let.“
‘Výlet za exotikou‘
Přidávají se i další trable, jako třeba nutnost poslat závodní loď na cestu až čtvrt roku předem a doma trénovat na záložní. To už dnes závodníci řeší dvěma stejnými loděmi, ale jsou tu i další potíže, a mnohdy docela překvapivé
„Samozřejmě je to pro toho závodníka dost exotická zem, může se stát, že člověk trošičku zapomene na to, proč tam vlastně jel. A najednou si všímá toho okolí a těch zajímavých věcí, které třeba ještě nikdy neviděl,“ konstatoval Václav Chalupa.
Ale tohle by letošnímu králi Světového poháru skifařů Ondřeji Synkovi na Novém Zélandu vážně hrozit nemělo. V dějišti mistrovství světa sice už navštívil ragbyový zápas i termální prameny nedaleko přehrady, to aby si zpestřil monotónní tvrdý trénink před šampionátem.
Teď už se závodí, tak není na výlety čas ani nálada. A že to budou závody bouřlivě bez ohledu na výsledky, o tom svědčí vzpomínka Zdeňka Pecky na jeho dávný novozélandský veslařský start v dějišti letošního šampionátu:
„Zvláštní bylo to, že nejbližší velké město je tam čtyřicet kilometrů a na ty závody jezdilo v průměru šedesát tisíc diváků, což byla tedy známka toho, jak moc jsou Novozélanďané sportovní národ. A také jako moc fandí veslování.“
